Český parlament uznal mezinárodní tribunál po několikaletém váhání loni v říjnu. Se schvalováním smlouvy otálel kvůli pochybnostem, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem. Česko bylo posledním státem Evropské unie, který dohodu neměl schválenu, byť ji jeho zástupci podepsali už v dubnu 1999.
Klaus rozhodl: K předčasným volbám půjdeme 9. a 10. října - čtěte ZDE
Prezident udělil milost 15 lidem. Přečtěte si jejich příběhy - čtěte ZDE
Klause k ratifikaci ICC vyzvala v únoru Strana zelených. Uvedla, že prezident svým otálením poškozuje prestiž země v době českého předsednictví v EU. Klaus se tehdy ohradil. Smlouvu prý nepodepsal kvůli vážným právním nesrovnalostem.
Dohoda o přistoupení Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu není jedinou smlouvou, s jejímž podpisem Klaus váhal. Prezident zatím nepodepsal Lisabonskou smlouvu, která reformuje činnost rozšířené EU nebo Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, zakládající systém kolektivních stížností. Současně stále nejmenoval soudcem čekatele Petra Langra, o jehož jmenování měl podle Nejvyššího správního soudu (NSS) z loňska bez otálení rozhodnout.
Úkolem Mezinárodního trestního soudu je stíhat nejzávažnější zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidy. Vznikl v roce 1998 v Římě jako stálý tribunál pro souzení válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti v případě, že daná země tyto zločiny nechce nebo není s to stíhat. Fungovat začal počátkem roku 2003.
Vývoj událostí kolem schvalování dohody o přistoupení ČR k Mezinárodnímu trestnímu soudu:
17. července 1998 - Po měsíčním jednání se mezinárodní konference OSN v Římě, které se účastnili i zástupci ČR, dohodla na ustavení Mezinárodního trestního soudu (ICC). Pro ustavení se vyslovilo 120 zemí, proti bylo sedm a hlasování se zdrželo 21 států. Soud má za úkol stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, genocidy a zločinu agrese.
13. dubna 1999 - Česká republika se stala 81. státem, který podepsal v newyorském sídle OSN římský statut ICC. Podpis pod dokument připojil stálý představitel ČR při OSN, velvyslanec Vladimír Galuška.
26. září 2001 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) doporučila parlamentu ratifikaci římského statutu ICC. Současně schválila návrh novely ústavy omezující imunitu prezidenta republiky, zákonodárců a ústavních soudců, která je k ratifikaci nezbytná.
30. října 2001 - Poslanci vládě návrh vrátili k přepracování. Zákonodárcům vadilo, že by bylo možné trestně stíhat prezidenta, členy parlamentu i soudce Ústavního soudu. Ratifikace dohody narazila ve sněmovně na odpor také kvůli obavám, že český stát nebude dostatečně chránit své občany.
11. dubna 2002 - Římský statut ICC vstoupil v platnost, když jej ratifikovalo požadovaných 60 států. Soud zahájil činnost v červenci 2002, fakticky ale začal fungovat až od roku 2003.
29. října 2003 - Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) původně měla na jednání, které se zabývalo evropským zatykačem, rozhodovat také o ratifikací dohody o ICC. Ministerstvo spravedlnosti se ale nakonec kvůli větším šancím na přijetí eurozatykače rozhodlo z balíčku návrhů vypustit část umožňující vydávání Čechů ICC, případně dalším tribunálům zřizovaným na základě Charty OSN.
15. března 2007 - Tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) ve sněmovně řekl, že by ČR do roku 2009, kdy se ujme předsednictví v Evropské unii, ratifikovat dohodu o ICC.
23. ledna 2008 - Topolánkova vláda rozhodla, že navrhne parlamentu, aby schválil dohodu o ICC.
16. července 2008 - Smlouvu o uznání Mezinárodního trestního soudu schválil Senát.
29. října 2008 - Přistoupení k ICC schválila také sněmovna. Zbýval jen podpis prezidenta Václava Klause, který ale s tímto krokem váhal. Zdůvodnil to vážnými právními nesrovnalostmi.
27. ledna 2009 - Parlamentní shromáždění Rady Evropy kritizovalo ČR a dalších sedm členských zemí RE (Arménii, Ázerbájdžán, Moldavsko, Monako, Rusko, Turecko a Ukrajinu) za to, že dosud neratifikovaly zavedení ICC.
8. července - Prezident Klaus podepsal dohodu o přistoupení ČR k Mezinárodnímu trestnímu soudu.
