Kanada rozhodne o vízech v úterý. Začíná se mluvit o letištních kontrolách

Jednání mezi Prahou a Ottawou o případném znovuzavedení vízového styku budou pokračovat do konce tohoto a začátku příštího týdne. Podle diplomatických zdrojů by měla Kanada rozhodnout příští úterý, znovuzavedení vízové povinnosti zrušené v roce 2007 zvažuje kvůli zvyšujícímu se počtu žadatelů o azyl z ČR. Do vyjednávání zapojilo Česko i Evropskou komisi, její předseda José Barroso má na toto téma jednat s Kanaďany na okraji summitu G8 v italské Aquile.

Šéf české diplomacie Jan Kohout však výsledky nevidí příliš optimisticky. Kanada podle něj svou mediální politikou naznačuje, že k zavedení víz nakonec přistoupí.

Kohout chce o informacích, podle kterých se romská emigrace stala předmětem obchodu, v nejbližších dnech hovořit s ministrem vnitra Martinem Pecinou a ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem.

Řešením, které by mohlo pomoci zastavit příliv českých žadatelů o azyl, by podle ČTK mohlo být i zavedení předběžných letištních kontrol v Praze. Ty se osvědčily začátkem tohoto století, kdy vesměs Romové žádali hromadně o azyl v Británii. Tehdy ještě Česko nebylo členem EU a také Londýn, stejně jako nyní Ottawa, hrozil kvůli žadatelům zavedením víz.

O letištních kontrolách jako o jedné z možností, jak snížit počty žadatelů o azyl, se podle informací ČTK z vlády hovoří v diplomatických kruzích. Mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka to ale odmítl potvrdit.

Černínský palác každopádně usiluje například o uzavření česko-kanadské dohody o uznání země bezpečného původu, která by znemožnila udělovat azyl Čechovi. Podle bývalého šéfa české diplomacie Cyrila Svobody (KDU-ČSL) je Kanada jediná země na světě, která uděluje azyl českým občanům.

Britové zavedli kontroly v Ruzyni v červenci 2001 na základě česko-britské smlouvy. Všichni cestující mířící za kanál La Manche museli objasňovat důvod své cesty, prověřovali je pracovníci britského imigračního úřadu. Pokud pojali podezření, že na ostrovech hodlají žádat o azyl, neumožnili jim odletět. Například odmítali kolem stovky i více lidí měsíčně.

Čeští diplomaté svým partnerům v Kanadě vysvětlují, že zavedení víz by bylo chybou. Kohout už dříve uvedl, že Kanaďanům také nabídli uzavření vzájemné dohody o uznání bezpečné země původu. To by udělení azylu Čechovi v Kanadě znemožnilo. Podle Kohouta reaguje Kanada příliš ostře, Praha hledá řešení, které by nepostihovalo české občany plošně.

Ve hře je podle Kohouta například zavedení kontrol na letištích a řada dalších měkčích opatření, než zrušení bezvízového styku. Kontroly na letištích se osvědčily začátkem tohoto století, kdy vesměs Romové žádali hromadně o azyl v Británii. Tehdy ještě Česko nebylo členem EU a také Londýn, stejně jako nyní Ottawa, hrozil kvůli žadatelům zavedením víz.

Už dříve Kohout řekl, že pokud opravdu víza budou, Češi nebudou váhat požádat o pomoc EU a volat po odvetném vízovém opatření vůči Kanadě v rámci celé EU. Praha sama by reagovala zřejmě zavedením víz pro diplomaty a držitele služebních pasů.

Kanada zvažuje o snížení sociálních výhod

Na letišti ale britští imigrační úředníci nebyli stále, kontroly cestujících zaváděl Londýn nepravidelně čas od času jako prevenci nelegální migrace. Opatřením snížil počet žadatelů na minimum, i když bylo často kritizováno politiky i ochránci lidských práv. Definitivně britské kontroly skončily po českém vstupu do EU v roce 2004.

Kanada už jednou hromadnému odchodu hlavně Romů čelila. Zavedla kvůli tomu v roce 1997 vízovou povinnost pro české turisty. Zrušila ji až o deset let později. Od té doby ovšem opět roste počet žadatelů z Česka, za loňský rok a od ledna do dubna jich tamní úřady evidují celkem 2581. Za stejnou dobu získalo azyl 132 Čechů. Kanadská rada pro přistěhovalectví a uprchlíky ale stihla projednat a uzavřít jen 334 českých žádostí. Většinu z nich zamítla.

Čeští Romové si v Česku stěžují na diskriminaci. Na druhé straně se objevily informace, že jejich odchod je organizovaný a někteří lidé na něm vydělávají. Kanada sama prý zvažuje, že sníží sociální výhody žadatelů, kteří čekají na vyřízení své žádosti o azyl. Premiér Stephen Harper s tím ale údajně s ohledem na domácí politické potíže váhá.