V Kuníně se domnívali, že je hráze před potopou ochrání. Strašně se spletli

Jičínka, poklidná a nenápadná říčka přitékající z Beskyd, teče středem obce a povodněmi tu hrozila skoro odnepaměti. V kronice Kunína, který leží čtyři kilometry severně od Nového Jičína, se píše o povodních už v roce 1760 nebo třeba v roce 1880. Nejničivější povodňová vlna obec zpustošila v roce 1958 a pamětníci těžko zapomenout i na tu, která přišla v roce 1966.

Na hráze bylo spolehnutí. Bylo...

„Po povodni v šestašedesátém bylo rozhodnuto, že se Jičínka narovná a na obou březích se postaví hráze tak vysoké, aby je už žádná velká voda nikdy nemohla překonat,“ říká místostarosta obce Miroslav Vlček.

Od té doby už v obecní kronice o povodních nepíše, hráze plnily svůj účel. Vydržely všechno, zabránily nejhoršímu dokonce i během obří povodně v roce 1997. U dne 25. červen 2009 však v kronice opět bude napsáno: „Postihla nás povodeň nebývalých rozměrů, jeden člověk zemřel…“

„Vody bylo najednou tolik, že se přes pobřežní hráze převalila,“ říká místostarosta. „Rázem bylo pod vodou všechno minimálně padesát metrů na každou stranu od řeky.“

Hladina tu prý vystoupala během dvou hodin o šest metrů. Bouřící Jičínka zaplavila kolem stovky domů, tedy odhadem třetinu všech obytných stavení v obci. Kunín se v současných povodních stal jedním z nejvíce postižených míst.

Proč dnes hráze nestačily?

Jak to, že se říčka převalila přes hráze? „Nechci o tom spekulovat,“ řekl místostarosta. "Prostě teď nechci spekulovat. Momentálně tu máme úplně jiné starosti."

Když bylo nejhůře, jednoho ze starších obyvatel tu postihla náhlá srdeční příhoda. Záchranáři však neměli šanci se k němu dostat, sanitka uvázla na cestě. Muž tak i přes první pomoc tamních hasičů zemřel.