Washington se vzpamatovává z pondělní srážky dvou souprav metra. Smrti devíti lidí a desítkám zranění nezabránil ani automatický zpomalovač vozů na trati. Automatická brzda chrání i pasažéry metra v Praze. „V pražském metru se za 35 let provozu podobná nehoda, to jest střetnutí dvou vlaků s cestujícími, nestala,“ vyčetl ze statistik Ondřej Pečený, mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Pro server iHNed.cz Pečený společně s odborníky dopravního podniku vysvětlil, jak je pražské metro proti kolizi chráněno.

Ve Washingtonu narazil do stojící soupravy za ní jedoucí vlak. Ani v pražské podzemce není výjimkou, že metro zůstane v tunelu stát na místě. „Zastavení vlaku nemusí vůbec způsobit chyba nebo technická závada, ale v drtivé většině naopak právě aktuální dopravní situace před vlakem,“ vysvětluje dopravní podnik.

Podle Pečeného je tím důvodem nejčastěji opožděný odjezd vlaku ze stanice způsobený čekáním na pomalý výstup a nástup cestujících. V rizikových situacích musí celý systém vlakového zabezpečovače fungovat s maximální přesností, protože intervaly metra ve špičce jsou krátké i dvě minuty a to navíc při maximální povolené rychlosti jízdy místy až 80 kilometrů v hodině.

Příští stanice Hlavní nádraží, uslyšel Gustáv Husák. A poprvé vyjelo metro - čtěte ZDE

Když metro překonalo Vltavu, byly ještě turnikety - čtěte ZDE

V hlavní roli liniový vlakový zabezpečovač

Páteří bezpečnostního systému pražského metra je takzvaný liniový vlakový zabezpečovač, bez něhož souprava nesmí být do provozu s cestujícími vystavena.

„Je to technické zařízení jehož základní funkcí je zabránění kolizi vlaků na trati. Toto zařízení nepřetržitě přijímá z traťové stacionární části informace o volnosti tratě před vlakem, například zadávané formou okamžité dovolené maximální rychlosti, současně i informaci o okamžité rychlosti vlaku a pokud je rychlost vlaku vyšší než povolená, automaticky, zcela bez nutnosti zásahu lidského činitele (strojvedoucího), vlak zastaví nouzovou brzdou,“ vysvětluje podnik.

Pro případ, že je nezbytné, například z důvodu opravy tratě, v krátkém traťovém úseku stacionární část zabezpečovače vypnout, musí být v tomto úseku tzv. jednočlenná obsluha (jeden strojvedoucí) doplněna na dvoučlennou, takže potom jsou na řídícím stanovišti vlaku dva provozní pracovníci, kteří vzájemně kontrolují bdělost a výkon služby, dodává Pečený.

Největší nehoda: I.P. Pavlova 1985

Ačkoli pražská podzemka oslavila v květnu pětatřicátiny, žádnou velkou nehodu, natož srážku dvou vlakových souprav, od roku 1974 nepamatuje. 

Podle statistik dopravního podniku lze za největší nehodu vlaku s cestujícími považovat vykolejení jednoho dvojkolí před stanicí I. P. Pavlova v roce 1985. „Ostatní nehody, převážně vykolejení, se staly v úsecích bez provozu s cestujícími na výhybkách obratových kolejí,“ dodává mluvčí.

Patrně nejčetnějšími incidenty, které komplikují běžnou dopravu jsou pády cestujících do kolejiště. Jak často takové situace musí technický personál a záchranáři řešit, Pečený neuvedl.

K nejrazantnějším přerušení provozu došlo v letech 2002 a 2007. V prvním případě byla na vině rozsáhlá povodeň, v druhém chyba v dodávce elektrického proudu, která dočasně zastavila vlaky na všech trasách metra.

Peníze na metro jsou. Praha schválila trať do Motola - čtěte ZDE

Velká voda by metro opět zaplavila - čtěte ZDE

Velká neštěstí v podzemních drahách
Jedno z nejhorších neštěstí v metru poslední doby se odehrálo 4. července 2006 ve španělské Valencii, kde vlak podzemní dráhy v plné rychlosti vykolejil. Nehoda si vyžádala 41 mrtvých a desítky zraněných. Lidé zůstali uvězněni v pomačkaných vagónech, což komplikovalo práci záchranářů. O neštěstí informoval mobilním telefonem jeden z cestujících. Příčinou nebyl teroristický útok, jak se zprvu zdálo, ale technická závada.

Jednoho mrtvého a 150 zraněných si vyžádala havárie metra v Římě 17. října 2006. Tato nehoda byla velmi podobná té, která se stala v úterý ve Washingtonu – do soupravy, která stála na červenou, zezadu v plné rychlosti narazil další vlak. Také v tomto případě byla zřejmě na vině závada v zabezpečovacím systému.

Tragickou zkušenost z haváriemi metra má i Londýn. V roce 1975 tu z neznámých důvodů narazila do konce tunelu souprava, v jejíchž troskách zemřelo 43 lidí. V roce 1953 do sebe v podzemí narazily dva vlaky. Nehoda, kterou zavinila částečně technická závada a částečně technická chyba, si vyžádala 12 mrtvých.

Samostatnou kapitolou jsou bombové útoky, k nimž v londýnském metru došlo 7. července 2005. Ve třech vlacích podzemní dráhy tehdy v rozmezí několika vteřin explodovaly tři bomby. Další bomba pak o hodinu později vybuchla v jednom z londýnských autobusů. Všechny čtyři exploze tehdy připravily o život 52 lidí na sedm set dalších utrpělo zranění.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam