Lekce počtů pana Průměrného

Český statistický úřad zprovoznil na svých webových stránkách www.czso.cz aplikaci, prostřednictvím které můžete sledovat své mzdy ve srovnání s vývojem průměrné mzdy v České republice resp. Československu. Ale nejen to, aplikace umožňuje u každé výše mzdy v daném roce zobrazit, kolik určitého zboží jste si za danou mzdu mohli koupit.

Můžete si vybrat, zda chcete svou mzdu „přepočítat“ na chléb, vejce, lyže, pračky, auto, benzín, vstupenky, pobyt na horách či malířské práce. Přesvědčte se sami, jak „levno“ ve skutečnosti bylo.

Pan průměrný

Pokud platí, že „peníze jsou až na prvním místě“, tak většinu z nás asi bude ze statistických údajů zajímat hlavně průměrná mzda, zda jeho mzda je vyšší nebo nižší než tento průměr a kolik se dá za tyto peníze koupit určitého druhu zboží nebo služeb. Současná průměrná hrubá mzda (průměr za rok 2008) činí 23 542 korun, v roce 1989 to bylo 3 170 korun.

To znamená, že proti roku 1989 se zvedla reálná mzda lidí téměř o šedesát procent. O tolik ale ceny v průměru neposkočily. To si každý může ověřit pomocí jednoduché aplikace Českého statistického úřadu, jejíž „pan Průměrný“ si zadává svou hrubou mzdu (dříve a nyní) a a aplikace mu z toho odvodí kolik si mohl jakého zboží za svůj výdělek pořídit.

Jak je na tom naše reálná paní Průměrná?

Zadali jsme do aplikace data, která konkrétně vypovídají o tom, jaké nákupy dříve a nyní pořídila žena, která zastává jednu z nejhůře placených profesí, neboť je prodavačkou. V roce 1989 činil plat prodavačky zhruba 2800,- a průměrný hrubý plat prodavačky nyní je 13 000,-.

Za svůj plat si prodavačky nyní může koupit 113,5 kilogramů másla, zatímco v roce 1989 pouhých 70 kg. Celých kuřat by pořídila 214 namísto 93, tabulek mléčné 100 gramové čokolády by nyní měla 649, zatímco dříve pouhých 215.

A jak by na tom paní Průměrná byla s nákupem elektroniky? V roce 1989 by jí měsíční plat ke koupi televizoru nepomohl, ušetřila by pouze na jeho 22 %. V současnosti by si koupila televizory téměř dva (přesně 1, 7). Pokud naše paní Průměrná řídí, pak by v současnosti za benzín příliš neušetřila, jeho hodnota vůči průměrnému platu není nijak závratně rozdílná. Naše paní by v roce 1989 za svůj plat projezdila 373 a dnes 435 litrů. Kulturní vyžití ale paní Průměrnou vyjde dráže dnes. Lístků do divadla by dříve nakoupila 116, nyní pouhých 68, lístek do kina je v poměru 280 ku dnešním 153.

Před dvaceti lety a dnes z širšího pohledu

Co se podstatně změnilo, je vzájemný poměr útrat za jednotlivé věci a služby. Ten také nejčastěji vyvolává vzpomínky na levnou 'minulost'. Nejvýznamnější výdaje domácností se totiž přesunuly ze spotřebního zboží a jídla do bydlení a útrat za služby, například dopravu. A působí také psychika.

Zatímco výplatní páskou se člověk nekochá každý den, růst některých cen útočí na smysly spolehlivě a ze všech stran. Trend rostoucí reálné mzdy ale podle ekonomů platí už minimálně od první republiky. Z tohoto pohledu nebyly tedy ceny u většiny zboží nikdy v historii nižší než dnes.