Volby do Evropského parlamentu skončily vítězstvím ODS, které dalo hlas 31,5 procenta lidí. Druhou ČSSD volilo 22,4 procenta obyvatel ČR, KSČM 14,2 procenta a KDU-ČSL 7,6. Žádná další strana svého zástupce do europarlamentu nevyšle, přestože blízko byla koalice Suverenita, které dalo hlas 4,3 procenta lidí. Voleb se zúčastnilo 28,22 procenta obyvatel.
Předvolební kampaně s tím v Česku nekončí, naopak. Strany už teď zbrojí a připravují se na říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Jak lze interpretovat výsledek voleb do europarlamentu pro volby sněmovní? Či lze ho vůbec interpretovat, nebo budou podzimní volby úplně "jiný sport"?
Představitelé ČSSD tvrdí, že sociální demokraté zůstávají nejsilnější českou politickou stranou a že na podzim, kdy k volbám přijde více lidí, budou favoritem. Mají pravdu?
Parkanová jde do Kalouskovy TOP 09, v KDU-ČSL končí i Severa - čtěte ZDE
Jsme připraveni spojit se se Stranou zelených, říká Zubová po pádu Bursíka - čtěte ZDE
Bobošíková má smůlu. Navzdory 40 tisícům preferenčních hlasů - čtěte ZDE
Do europarlamentu se dostaly jen čtyři české strany, bude to i pro sněmovní volby znamenat stop malým stranám? Krach zelených a dalších? Jaké má šance vznikající uskupení dlouholeté lidovecké tváře Miroslava Kalouska?
Ptáli jste se politologa Tomáše Lebedy ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Upozornění: On-line rozhovor skončil. Již není možné pokládat žádné dotazy. Děkujeme za pochopení.
Online rozhovor
Dobrý den,podzimní volby do PS skončí pravděpodobně remízou mezi pravicí-levicí,tedy ods,kdučsl - čssd,ksčm..SZ bude mít asi problém překročit 5% hranici.Kdyby vládu netvořila velká koalice,jak by tedy mohla nová schvalovat zákony?Když pol.názory mezi ODS a ČSSD jsou tak odlišné a nesnášenlivost vysoká..Jakou účinnost by měla menšinová vláda?
Dobrý den všem čtenářům.
Problém slabých a nestabilních vlád je v České republice dlouhodobý. Od roku 1996, tj. třináct let, ČR postrádá silné vlády. Za tu dobu se u nás vystřídalo devět kabinetů. Životnost jedné vlády byla v tomto období pouhých 1,5 roku. To je dokonce méně než v zemích, které jsou učebnicovými příklady vládní nestability - například Itálie 1. republiky.
Šance, že se tento trend nějak zásadně změní aniž bychom přijali nějaká ústavně institucionální opatření, je poměrně malá. Jinými slovy, pokud ČR neudělá volební reformu, je velmi pravděpodobné, že slabé vlády budou pokračovat a že jedinou silnou alternativou bude velká koalice ODS a ČSSD. A tuto možnost rozhodně nepovažuji za ideální řešení.
proč by normalní lidi volili přeplacené poslance euro,kadyž maj potíže si najít práci ke své existenci. ten počet darmožroutů ,který neni k životu obyčejného pracovníka ve všech svérách lidské činnosti potřeba se dá z daní těžko uživit. jiný pohled a to se taky projeví je přímá volba vlastních představitelů státní moci.takže tyhle volby jsou volby pouze pro bohaté. to je taky zřejmě výsledek těchto voleb.
s přátelským pozdravem bilský
Váš postoj, který naznačuje zbytečnost Evropského parlamentu, implikuje zbytečnost celé EU. Tento postoj opravdu nesdílím.
Dobrý den,můžete srovnat poslání a chování poslanců před rokem 90 a nynějších? A dále náklady na činnost a výsledky? Jde v politice o lidi a nebo o korýtka.Je možné argumentovat,že demokracie je drahá,když 70%občanů se dostává do finančních potíží?Děkuji kJS
Před rokem 1989 byli poslanci pouhými loutkami, které poslušně schvalovaly vše, co si UV KSČ přálo. Se zastupitelskou demokracií to nemělo nic společného.
Demokracie drahá je, to je pravda. Platy ústavních činitelů ale nijak zásadně neovlivňují státní rozpočet. Celkový objem těchto prostředků není tak velký. Někdy mne zaráží, že si lidé tolik přejí, aby měli politikové menší platy. Mě osobně jejich platy nevadí. Ale chtěl bych, aby veřejnost na politiky tlačila, aby za své platy odváděli dobrou práci. Je nepoměrně lepší mít dobře placené a dobře pracující politiky, než málo placené a nevýkonné představitele státu. Veřejnost by od svých politiků měla chtít výkon a nikoli jim závidět finanční ohodnocení. Mimochodem, politikové řídí celý stát. I manažeři středně velké firmy mají platy větší než oni ... Tím, že jim sebereme peníze se politika nezlepší. Maximálně se zvýší politická korupce.
Co si myslíte o možnosti změnit volební systém tak, aby vždy z voleb vyšel jasný vítěz (prémie pro toho, kdo má většinu). Přece je zřejmé, že se politická scéna čistí od malých stran a že tu zůstanou - vyjma komunistů - už jen dvě reálné politické síly. Nebo ne?
S tím "čištěním od malých stran" bych nebyl tak unáhlený. Trend k posilování obou velkých stran je opravdu dlouhodobý, ale v posledních volbách, které se konaly tento víkend, získaly malé strany 25 % hlasů. To vypovídá o tom, že voliči hledají alternativu vůči etablovaným stranám. V evropských volbách si pak spíše dovolí zariskovat a dát svůj hlas stranám, o kterých nemají jistotu, že se 5% klauzuli překonají.
Přesto, malé strany nejsou problémem pro české vlády. Tím dosud byla KSČM, která v Poslanecké sněmovně obsazuje důležitý podíl křesel, kvůli kterému se nedařilo vytvářet homogenní, programově a ideologicky kompaktní vládní koalice. Strany byly dosud nuceny hledat vládní většinu nikoli mezi všemi 200 poslanci, ale mezi nekomunistickými poslanci.
Volební reforma by mohla tuto situaci pomoct řešit, mohla by zároveň řešit problematické dopady velmi těsných volebních výsledků. Ten největší problém, přítomnost komunistů (dosud bez koaličního potenciálu) však příliš vyřešit neumí.
Dobrý den. Jak odhadujete šance nové strany pana Kalouska TOP 09? Domnívám se, že šanci by mohla mít, jen pokud bude spolupracovat s ostatními středopravými stranami (předvolební koalice asi ne vzhledem k tomu, kolik by musela získat %, spíše společná kandidátka), jakými jsou Starostové a nezávislí, SNK-ED, Věci veřejné atd. Díky za případnou odpověď!
Domnívám se, že malých stran velmi různého zaměření s ambicemi promlouvat do celostátní politiky, je v ČR více než dost. Tím, že přibude další se budou dále hlasy pouze štěpit. V tomto případě to může i poškodit v parlamentu etablovanou KDU-ČSL.
Pokud to české malé strany myslí s parlamentní politikou vážně, měli by začít s integračním procesem. Jenže proti spojování stran stojí osobní ambice jejích představitelů. To jsme ostatně mohli vidět i v posledních evropských volbách.
Co se týče TOP 09 jsem podobně skeptický, jako u ostatních malých stran.
Žádné malé strany o víkendu neuspěly. Může někdo překvapit v říjnu? Kalousek a TOP09? Nebo návrat zelených, kdyby se spojili? Co soudíte o šancích těch, kdo nejsou ODS,ČSSD a KSČM? co by měli udělat pro úspěch? díky za názor, volil jsem teď o víkendu SZ a už to neudělám, házím hlasy do koše...
Dobrý den, na Vaši otázku už jsem myslím odpověděl výše.
Dobrý den, Tomáši, mohl byste vysvětlit, proč Jiří Paroubek použil při tiskové konferenci po volbách pojem "volby třetího řádu" pro volby do Evropského parlamentu? Pokud vím, v literatuře se objevuje termín "volby druhého řádu"? Má to nějaké opodstatnění? A chci se také zeptat, proč neuspěly pokusy reformovat volební systém, na kterém jste se také podílel? Domníváte se, že se bude na reformě opět pracovat po podzimních volbách?
Pojem "volby třetího řádu" politologie nezná. Jiří Paroubek si ho patrně vymyslel proto, aby zdůraznil neatraktivitu těchto voleb pro příznivce ČSSD. Samozřejmě je to z našeho politologického pohledu trochu nešťastné, protože se odborný jazyk kontaminuje politickými výroky. Politologie zná už desítky let pojmy volby prvního a volby druhého řádu. Jedná se o rozdíl mezi volbami do národních parlamentů (jejich dolních komor) a ostatními volbami (druhé komory, evropské volby, kraje, obce), které jsou voliči vnímány jako méně důležité. To pak s sebou nese určité politické konsekvence. Např. menší volební účast, jiné vzorce volebního chování, ...
Reforma volebního systému byla zastavena vyslovením nedůvěry vládě. Samozřejmě, ani tak by to reforma neměla snadné. Prosadit volební reformu v parlamentu pomocí hlasů hodně zerodované bývalé vládní koalice by bylo velmi problematické. Doufám, že se politikové po volbách k volební reformě vrátí. Její potřebnost jsem už ostatně vysvětloval hned v úvodu tohoto rozhovoru.
Dobrý den,
Domníváte se že "mladí" si už uvědomují neudržitelnost dalšího zadlužování státu? A že to budou oni, kdo budou vše splácet. Myslíte si, že to vezmou "do rukou" prostřednictvím své politické strany a smetou dosavadní?
Nemyslím, že by si většina společnosti plně uvědomovala rizika státního zadlužování. Mladí možná více, ale data na to nemám. Usuzuji jen z toho, že mladí se v ČR častěji kloní k pravici (mimo chodem narozdíl od západní Evropy). Právě pravice obvykle deklaruje ochotu stát tolik nezadlužovat. Nemyslím ale, že vytváření nových stran je řešením, jak naznačujete. Stran je v ČR víc než dost. Chybí jim ale členská základna. Lidem se nechce vstupovat do politických stra a ty pak podle toho vypadají. Než zakládat nové strany, má smysl vstupovat do těch současných a třeba se je snažit trochu zevnitř změnit. Je to běh na dlouhou trať a předpokládá to překonat nedůvěru vůči stranictví.
Dobrý den. 1) Jako člen volební komise v Prostějově jsem si všiml, že chodí nově více prvovoličů (vedle tradičních důchodců). To mi potvrdili i kamárádi z jiných okrsků. Naopak střední generace (30-45 let) se voleb téměř neúčastnila. Platí tohle i na celou republiku nebo jde o souhru náhod a lokálních faktorů? Dá se neúčast této generace nějak vysvětlit? 2) Jedině v Olomouckém kraji vyhrála ČSSD. Myslíte si, že kdyby nekandidoval pan Tošenovský, byla by oranžová i Ostrava? Děkuji za odpověď :o)
Ještě nemáme sociologická data, která by nám mohla potvrdit, nebo vyvrátit trend, o kterém hovoříte. Tím pádem to nemohu ani příliš vysvětlit. Vyšší účast prvovoličů by jistě byla dobrou zprávou. Dovolím si trochu zaspekulovat. Evropské volby jsou specifické právě svým evropským charakterem. To mohlo přilákat i některé z prvovoličů, kteří se zajímají o evropské dění a jsou například příznivci EU. Navíc, pokud vím, v Olomouckém kraji a možná i v dalších okolních krajích, probíhal projekt mezi nejstaršími středoškoláky, který měl za cíl podpořit účast prvoličů. Realizoval ho docent Šaradín z FF UP v Olomouci. Třeba to byl i důsledek této kampaně.
Dobrý den,čím si vysvětlukete to, že hnutí Suverenita získalo podstatně více hlasů než jiné neparlamentní subjekty?
Lídr kandidátky Suverenita paní Bobošíková je velmi výraznou osobou, která na sebe navázala řadu hlasů českých voličů. Již v minulých volbách do Evropského parlamentu 2004 získala výjimečně vysoké procento preferenčních hlasů (52%). Její podpora je z části výsledkem jejího předchozího působení v médiích, ale samozřejmě i jejích postojů a názorů, které se často vymykají tomu, co od ostatních politiků slýcháváme. Jistý populismus její politiky pak nejvíce přitahuje některé z příznivců KSČM a ČSSD.
Dobry den, jak hodnotite vysledky voleb ve Velke Britanii?
Je to debakl pro vládní Labour Party, úspěch pro opoziční konzervativce, ale bohužel i mimořádný úspěch pro krajní a extrémní pravici. Mimochodem evropské volby v Británii ukázaly, jak velký rozdíl může být ve výsledcích při použití většinového a poměrného volebního systému. V evropských volbách umožňuje poměrný systém extrémistickým stranám úspět, narozdíl od většinového systému, který ve volbách do britské dolní komory nic takového nepřipustí.
Bohužel, se tímto musím se čtenáři rozloučit. Omlouvám se těm, na jejichž dotazy se nedostalo.
Přeji Vám vše dobré, Tomáš Lebeda
Dobrý den, Tomáši, mohl byste vyjádřit Váš názor na verbální úroveň volební kampaně ČSSD do EP? Děkuji.
Dobrý den,
má smysl dělat nějaké závěry z voleb, kterých se neúčastní ani třetina voličů?
Jaká je legitimita takového mandátu?
Nebylo by pro českou demokracii lepší snížit kvorum pro vstup do parlamentu na 4, příp. 3 %?
Děkuju.
Vážený pane Lebedo, vysvětlete mi, prosím, jako politolog, jak může být čelným představitelem naší krásné země člověk, který povýšil nenávist, závist a rozvrat nad jiné, snad opravdu sociální (ne socialistické)a lidsky pochopitelné ideály? Děkuji. Taťána
Dobrý den,
Rád bych se zeptal, čím si vysvětlujete rozdílné postoje ČSSD a ODS k EU, když vůči ní jejich voličská základna zaujímá opačný postoj, než stranické elity. Narážím tím na Váš příspěvek z V. politologického sympózia v Brně. Děkuji
Jak realne vidite:
- sance nove vznikajicich stran (Kalousek, Bobosikova, EDS, apod.)
- schopnost malych stran ke konsolidaci sil i za cenu kompromisu ci koalic
- riziko bipolarizace politicke sceny (ODS x CSSD)?
Dekuji
Dobrý den, zaujal mě trend negativních kampaní, kdy se strany, místo lákání nerozhodnutých voličů snaží spíše odradit příznivce soupeřů od volení. Je nízká volební účast výsledkem tohoto trendu, nebo jde o
globálnější problém a nízká volební účast je spíše výsledkem relativního blahobytu a bezobsažnosti polititky, kdy vlastně "o nic nejde" a průměrný občan změnu vlády nepocítí, protože se nikomu nechce do jakýchkoli zásadních změn, a tak se většinou pouze vrtají ve věcech, které fungují a zadlužují nás? Děkuji za odpověď.
Dobry den, cim podle Vas muze CSSD prilakat vice volicu k podzimnim volbam? Musi se dat stejnou cestou jako ODS, tedy facebook a podobne socialni site, nebo je pro ni lepsi strategie osobniho kontaktu s volicem na namestich?Da se predpovidat spise posileni levice nebo pravice v podzimnich volbach do PSPCR?Dekuji.
Dobrý den,
jako politolog byste měl být při hodnocení situace maximálně nezávislý.Nicméně se Vás chci zeptat - jako volič se cítíte více napravo nebo více nalevo? Hezký den přeje TZ
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
