Města a obce mohou letos kvůli krizi přijít na daňových příjmech o pět až šest miliard korun. Stalo by se tak v případě, že by hrubý domácí produkt (HDP) poklesl podle nejnovějších očekávání o dvě procenta. Výpadek budou muset pokrýt z rezerv nebo omezit investice. Při dnešním zasedání Komory statutárních měst v Hradci Králové to novinářům řekl primátor Kladna a předseda komory Dan Jiránek (ODS).

"Teď jsme dostali nejnovější výsledky, které upravily HDP. Odhaduje se pokles dvě procenta," řekl Jiránek. Dodal, že minulý odhad ministerstva financí počítající s růstem HDP o jedno procento by pro obce znamenal meziroční zvýšení příjmů o půl miliardy korun.

 

Čtěte více:

 

"Při poklesu HDP o dvě procenta by skutečně k takovým výpadkům příjmů dojít mohlo. Je ale nesmírně obtížné skutečný průběh přesně predikovat," uvedl pouze mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Snížení příjmů u Kladna Jiránek pro letošní rok odhadl na několik desítek milionů korun. "Pro nás znamená, že rozpočtovou rezervu zřejmě máme již fiktivní a budeme muset hledat úspory ve druhém pololetí," řekl Jiránek. Na provozních nákladech se podle něj ušetřit nedá, takže město bude muset omezit investice nebo si vzít půjčky.

Podle primátora Hradce Králové Otakara Divíška (ODS) by město při dvouprocentním poklesu HDP mohlo přijít o 40 až 50 milionů korun. Také Divíšek nevyloučil možné budoucí škrty v investicích. Letos Hradec Králové počítá s investicemi přes 600 milionů korun.

"S pomocí státu nepočítáme" 

S tím, že by stát obcím ztrátu na příjmech nějakým způsobem vyrovnal, primátoři nepočítají. "V současné ekonomické situaci má stát větší daňové propady než obce," řekl Jiránek.

I s ohledem na očekávané snížení letošních příjmů primátoři v pátek odmítli chystané nařízení vlády o zvýšení platů zaměstnanců městských příspěvkových organizací a zdravotnických zařízení od 1. dubna. "Když nám budou klesat příjmy, není možné zvyšovat výdaje obcí," řekl Jiránek.

Města nechtějí nést náklady na datové schránky

Primátoři se postavili i proti tomu, aby obce nesly náklady na zřízení a provoz takzvaných datových schránek, které jsou součástí elektronizace státní správy. "Požadujeme jejich zřízení na základě dobrovolnosti. Chceme, aby stát hradil i jejich provoz," řekl Jiránek. Aby obce ušetřily, požadují primátoři také zrušení bezplatného posledního ročníku v mateřských školách.

Premiér Mirek Topolánek již v únoru připustil, že vláda v letošním roce v krizové variantě počítá s až dvouprocentním poklesem ekonomiky.