Novým předsedou Akademie věd byl v úterý zvolen její dosavadní místopředseda, fyzikální chemik Jiří Drahoš.
Podle akademiků má Drahoš chladnější přístup a bude s to udržovat korektní vztahy s představiteli různých politických stran.
O funkci šéfa akademie se Drahoš utkal s ředitelkou Ústavu experimentální medicíny, fyzioložkou Evou Sykovou. Podle některých soudů členům vadilo, že Syková dávala najevo snahu Akademii věd podstatně zmodernizovat.
Drahoš zvítězil s přehledem
Drahoš nakonec ve volbě zvítězil s přehledem. Dostal 188 hlasů, Syková 27. Devětapadesátiletý Drahoš působí v Ústavu chemických procesů Akademie věd. Tři roky je už místopředsedou akademie s odpovědností za chemické vědy a vědy o živé přírodě. Zaměřuje se na hydrodynamiku vícefázových toků v chemických reaktorech. Publikoval přes 60 vědeckých prací, které byly 600krát citovány. Je spoluautorem deseti zahraničních a devíti domácích patentů.Jeho úspěchy a kvality podtrhuje vedle řady ocenění především uznání, které se v jeho osobě dostalo i českému chemickému inženýrství, když byl opakovaně zvolen do funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006 až 2009). Působí rovněž jako člen exekutivy Světové rady chemického inženýrství (World Chemical Engineering Council) a od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.
Také na domácí půdě působí ve vědeckých radách, redakčních radách mezinárodních časopisů a je členem řady odborných sdružení, především je předsedou České společnosti chemického inženýrství.
Chemici v čele akademie
Po profesoru Rudolfu Zahradníkovi bude Drahoš dalším chemikem v čele akademie. Navíc rozšíří od roku 1990 nepřetržitou řadu předsedů AV rekrutujících se z oblasti věd o živé přírodě a chemických věd (Otto Wichterle byl makromolekulární chemik, Rudolf Zahradník fyzikální chemik, oborem Heleny Illnerové je fyziologie a Václav Pačes je biochemik).
Chemie bavila Jiřího Drahoše, který se narodil 20. února 1949 v Českém Těšíně na Karvinsku, už od střední školy. Uvažoval tehdy i nad humanitními obory, třeba srovnávací literaturou, ale chemie převážila.
V roce 1972 absolvoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na škole se v roce 1994 habilitoval pro obor chemické inženýrství a v roce 1999 obhájil doktorát věd. Od roku 2003 je profesorem.
Od roku 1973 působí v Ústavu chemických procesů AV ČR (dříve Ústav teoretických základů chemické techniky ČSAV). Postupoval přes vědeckého pracovníka, vedoucího vědeckého pracovníka na zástupce ředitele (1992 - 1995 a 2004 - 2005) až po ředitele (1996 až 2003). Od roku 2005 je místopředsedou AV.
Je ženatý, vychoval dvě dcery. Vedle vědy má i zcela humanitní zájmy jako literaturu a hudbu, zejména sborový zpěv.
Prioritou nastávajícího představitele českých vědců je zejména zlepšování kvality výzkumu v ústavech akademie. Mezi další priority patří také koncepční spolupráce s vysokými školami, rád by rozšířil působení špičkových zahraničních vědců v ústavech a zajistil vyšší účast AV v mezinárodních projektech. Budoucnost společnosti totiž vidí především ve znalosti. "Pokud nepostavíme budoucnost na znalostech a na high-tech, a to v myšlenkách i inovacích, neuspějeme," říká Drahoš.
Volbu sněmu ještě projedná vláda a navrženého kandidáta předá ke jmenování prezidentovi Václavu Klausovi. Funkci předsedy převezme Drahoš koncem března 2009 po profesorovi Václavu Pačese, který vedl Akademii věd od března 2005.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
