Bořič ikon s pečlivě zastřiženým knírkem, český heretik nebo provokatér z Prahy: takovými přezdívkami českého prezidenta častují nejvýznamnější světová média.

Václav Klaus si v posledních týdnech vydobyl místo na stránkách Economistu, New York Times, Le Mond nebo britských Timesů. S úterním a středečním Klausovým vystoupení u českého Ústavního soudu, který rozhodoval o Lisabonské smlouvě, ale zájem médií nesouvisí. Zahraniční novináři své čtenáře raději baví Klausovými nevšedními výroky a názory.

Po verdiktu českého soudu ostatně na serverech významných evropských deníků nebyla ve středu odpoledne ani stopa. Psaly o něm jen Irish Times a BBC.

Hrad bez vlajky

O část Klausovy mediální popularity se postarala jeho nedávná návštěva Irska, při níž povečeřel s tamním odpůrcem Lisabonské smlouvy Declanem Ganleyem. "Český prezident Václav Klaus se prohlašuje za disidenta Evropské unie," citoval jej v této souvislosti v titulku článku z 13. listopadu francouzský deník Le Monde.

 

Čtěte také

 

Deník Le Figaro v této souvislosti připomněl, že "velmi euroskeptický Václav Klaus" se během českého předsednictví Evropské unie nechystá na hradě vyvěsit unijní vlajku s oddůvodněním, že Česko není provincií EU.

Rozsáhlejší články v posledních týdnech Klausovi věnovaly dva vlivné anglosaské deníky: britské Timesy a New York Times.

Zneuznaný osamělý křižák

Dan Bilefsky, autor profilu českého prezidenta, který v pondělí otiskly New York Times, se vrací do osmdesátých let, kdy na Klause vedla spis StB. "Jeho chování a postoje ukazují, že se cítí jako zneuznaný génius," citoval deník zprávu agenta tajné policie. Podle Bilefskeho agent mnohem víc než o Klausově kacířském vztahu k marxismu referoval o "jeho aroganci, která je nyní již pověstná."

Silné reakce podle New York Times vyvolává Klausova osobnost i dnes. Připomínají třeba jeho kontroverzní názory na globální oteplování.

"Pro své příznivce je pan Klaus udatný osamělý křižák, obránce svobody, jediný evropský lídr formátu impozantní Margaret Thatcherové," popopisuje deník a připomíná, že Václav Klaus má fotografii s někdejší britskou premiérkou na svém pracovním stole.

Za Klausovy odpůrce New York Times citují třeba politologa Bohumila Doležala, který na stránkách deníku tvrdí, že Klausovým největším talentem je "schopnost působit na průměrné Čechy, kteří nasávají jeho jednoduchý populismus spolu se svými pivy."

Bouře v náprstku

Medialon Václava Klause vyšel v polovině listopadu také v britských Timesech. Důraz klade na ekonomický světonázor českého prezidenta. "Klaus je ze staré školy volného trhu. Sarkozyho přístup k ekonomice popsal jako starý socialismus," píší Timesy.

Kupónová privatuzace, u jejíhož zrodu stál, podle deníku provázela podezření z tunelování a korupce. "Havel popsal Klausovu ekonomiku jako gangsterský kapitalismus," cituje deník někdejšího českého prezidenta, kterého označuje za Klausova úhlavního nepřítele.

Autor textu připomíná také Klausovu orientaci na Rusko a několik mimomanželských afér, o nichž referoval český bulvár. "V souvislosti s nimi se spekulovalo o tom, že kolování podobných historek o své osobě podporuje," píší The Times.

Deník připomíná některé Klausovy nevšední výroky na adresu klimatických změn a Evropské unie a dodává, že "mohou být jenom bouří v náprstku ve srovnání s tím, co Evropu čeká. Kdo ví, jaké zmatky může Klaus nadělat v EU v první polovině příštího roku."