Přehled: Co schválila republiková rada zelených v Pardubicích

Ve volbách do krajských zastupitelstev kandidovala SZ samostatně ve všech 13 krajích. Ani v jednom kraji nepřekročila kandidátka SZ pětiprocentní hranici. Nejblíže k překročení volebního prahu měla SZ v Libereckém kraji (4,94 procneta) a v Ústeckém kraji (4,36 procenta).

Ve volbách do Senátu nasadila Strana zelných své kandidáty v 19 ze 27 senátních obvodů. Ani jeden z kandidátů SZ nepostoupil do druhého kola. Nejblíže měli k postupu pražští kandidáti Michael Kocáb, kterému chybělo 749 hlasů, a Helena Illnerová, které chybělo 1388 hlasů.

Podrobné shrnutí výsledků SZ včetně srovnání absolutního počtu získaných hlasů v předchozích krajských volbách viz příloha.

Volby s převahou vyhrála ČSSD, která dokázala přesvědčit značné množství voličů o tom, že v krajských volbách se rozhoduje o poplatcích ve zdravotnictví a vládních reformách. Na tuto populistickou a manipulativní mobilizační kampaň nedokázaly strany vládní koalice, včetně SZ, adekvátně reagovat.

K volbám proto přišla tradiční voličská jádra všech parlamentních stran, avšak ČSSD se podařilo k volbám navíc dostat i poměrně značné množství voličů se slabší vazbou na stranu, kteří ke krajským volbám obvykle nechodí. Tito voliči zvýšili volební účast z "obvyklých" 30 procent na zhruba 40 procent, což se stalo pro SZ osudným, neboť získané hlasy v procentuálním vyjádření již nestačily k překročení pětiprocentní hranice.

Při pohledu na výsledky voleb v jednotlivých krajích jsou patrné některé společné znaky:

- K volbám jsme dokázali dostat pouze "skalní“ voliče SZ, tzv. jádro, kteří mají pevnější vazbu na stranu a volí SZ stabilně. Z porovnání výsledků voleb s předvolební analýzou STEM (květen 2008) však lze dovodit, že dokonce ani celé voličské jádro se ve všech krajích nepodařilo k volbám dostat, a to především proto, že krajským volbám naši voliči standardně přikládají nižší význam než volbám celostátním (především mladí voliči)

- Voliče mimo naše jádro, tedy ty s volnější vazbou na stranu, sympatizující, se nám nepodařilo motivovat natolik, aby se vůbec k volbám dostavili

- Značná část liberálních voličů s poměrně dobrou volební disciplínou, kteří v parlamentních volbách dali hlas SZ a pomohli nám tak překonat pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny, se nyní v krajských volbách rozhodla volit regionálně konstruované koalice s vysokým podílem regionálních osobností (starostů, místostarostů, radních) na kandidátkách.

Výše popsané efekty se projevily též ve volbách senátních. Až na výjimky tvořené společensky široce známými osobnostmi (Kocáb a Illnerová), které dokázaly sbírat hlasy voličů se slabší vazbou k politickým stranám napříč politickým spektrem, získali naši kandidáti takřka výhradně hlasy našich jádrových voličů.

3.1 Chybělo nám silné téma a příběh o potřebnosti zelených na krajské úrovni.

Naši voliči neměli dostatečnou motivaci k tomu, aby k volbám přišli, protože jsme je nedokázali přesvědčit o své nepostradatelnosti na úrovni krajů. Jednak jsme podcenili svoji "neukotvenost" na české politické scéně. Nepodařilo se nám navázat na příběh z voleb 2006, kdy jsme dokázali ztělesnit novou alternativu ve smyslu "bez nás to bude jako dřív, s námi to bude jiné - lepší". Zároveň tím, jak jsme se v předchozím roce sami prezentovali jako neúspěšní, nenaplňující svůj program apod., jsme dali vzniknout společenské atmosféře, ve které příběh o potřebnosti SZ na regionální úrovni nemohl znít přesvědčivě.

Na nízké účasti voličů SZ s volnější vazbou ke straně se částečně mohly podepsat také předvolebními průzkumy, které nám celostátně i ve velkých krajích dávaly solidní šanci na překonání pětiprocentní hranice. Tyto průzkumy mohly řadu sympatizujících voličů utvrdit v tom, že jít k volbám podpořit SZ není nezbytně nutné.

Chybělo nám však také silné téma, které by bylo motivem pro volební účast lidí se slabší vazbou ke straně. Vládní opozici se podařilo zvednout silné celostátní téma (poplatky ve zdravotnictví), k čemuž jsme jí sami dopomohli chybami v postupu projednávání a zvláště pak mediální komunikaci zdravotnické reformy.

Nedokázali jsme ani uvnitř strany, ani voličům srozumitelně vysvětlit cíl SZ ve věci tzv. "radaru". Strana zelených v této věci promarnila šanci, kterou si vytvořila usnesením sjezdu ze dne 17. února 2007. Nestali jsme v očích voličů v této věci vůdčí politickou silou v ČR, která prosazuje začlenění radarové základny USA pod řízení a velení NATO.

K volbám jsme přistoupili s poctivou snahou nabízet voličům řešení skutečně regionálních problémů, které jsou v kompetenci krajských samospráv, a se záměrem podpořit emancipaci a samostatnost krajských stranických organizací. Krajské organizace chtěly vést kampaň samostatně, některé měly dokonce potřebu se distancovat od centrální politiky SZ. Proto jsme kampaň vedli od počátku decentralizovaně a nesnažili se jí dávat jednotný celostátní obsah. To se v nastalé situaci vytvořené masivní celostátní opoziční kampaní ukázalo jako strategická chyba. Na druhou stranu celostátnímu obrazu SZ nepomohly ani nevýrazné výkony některých našich lídrů v celostátních diskusních pořadech ČT.

Také grafika naší kampaně se ve srovnání s konkurencí ukázala málo průbojnou. Byla sice moderní, příjemná, ale v kontrastu s konkurencí nevýrazná.

3.2 Chyběly nám regionálně známé osobnosti.

Na rozdíl od ostatním politických stran, které do volebních klání vyslaly buď celostátně mediálně známé poslance, nebo místní starosty, krajské radní a hejtmany, KO SZ sestavovaly kandidátku převážně "z vlastních zdrojů“. A ty jsou pořád ještě dost chudé. Zatím stále nemáme mezi členy SZ takové množství místních starostů nebo alespoň radních, abychom mohli stranickou kandidátkou důvěryhodně konkurovat zavedeným politickým stranám či různým regionálním koalicím. Naše kandidátky byly sestaveny převážně na stranickém půdoryse a bez silnější účasti výrazných místních osobností typů starostů, což se ukázalo jako nedostatečně atraktivní pro voliče.

3.3 Chyběla nám ztracená důvěra.

Rok trvající vnitrostranické boje záměrně vedené před zraky veřejnosti si vyžádaly krutou daň. Rozhádaností a nejednotností totiž důvěru voličů získat nelze. Paradoxem je, že mediální obraz SZ jako strany neúspěšné, vnitřně nedemokratické či centralisticky řízené jsme si vytvořili sami. Přenesením vnitrostranického boje do poslaneckého klubu jsme si sami zničili obraz strany, která se chová politicky solidně a předvídatelně. Pohřbili jsme tak šanci stát se pro voliče přijatelnou alternativou k zavedeným politickým stranám, kde je existence vnitrostranických křídel a jejich nevybíravý boj o vliv negativně vnímanou součástí jejich politiky.

3.4 Zvolili jsme špatnou strategii pro senátní volby.

Výsledky senátních voleb opětovně potvrdily chybnost strategie stavět kandidáty ve velkém množství senátních obvodů a paušálně jim rozdělovat finanční podporu. RR bohužel odmítla návrh PSZ, který finanční podporu významně diferencoval a rozhodla se postupovat v linii chybné strategie z roku 2006. V tomto směru by měli příslušní členové RR nést za toto rozhodnutí politickou zodpovědnost.

4. Ponaučení, úkoly do budoucna

Výše popsané chyby již nelze vůči výsledkům krajských voleb napravit. Lze se z nich však poučit, abychom je již příště neopakovali. Nabízí se tyto aktuální politické a organizační kroky:

- Nenechat se rozkolísat v obecné politické strategii strany nastavené již na sjezdu na podzim 2005, tj. středové směřování strany, věcnost a neideologičnost programové politiky, serióznost vůči partnerům a čitelnost pro voliče. Nejsme ani přirozeným partnerem pravice, ani levice.

- Zvyšovat čitelnost SZ v rámci vládní koalice. Častěji a lépe prodávat naše vládní resortní úspěchy, ale i postoje k běžným politickým záležitostem. K těmto účelům více využívat mediální pozornosti vázané na zasedání PSZ.

- Definovat a lépe koordinovat kroky a úspěchy jednotlivých ministerstev (včetně témat mimo vládní resorty)

- Zapojit do politické prezentace humor a vtip. Podávat naše politické záměry a úspěchy líbivěji, jednodušeji, srozumitelněji

- Sjednotit politický výraz SZ - vyřešit situaci se dvěma poslankyněmi, které hlasují odlišně od poslaneckého klubu a často proti zájmu strany

- Věnovat více času strategickým debatám a výstupům.

- Vytvořit a lépe a srozumitelněji formulovat příběh zelených, jejich nepostradatelnost v české politice, vykazovat dlouhodobě úspěchy, informovat o nich soustavně.

- Prohloubit zakotvení SZ v regionech, otevřít stranu novým lidem, lokálním osobnostem, nezávislým starostům a místostarostům. Nabídnout jim spolupráci a možnost realizace.

- Na úrovni krajských organizací se soustředit se na práci s málo aktivními a nově založenými ZO.

- Zlepšit komunikaci se zájemci o členství a novými členy - dále otevřít stranu

- Pracovat významně více se zastupiteli za SZ, zapojit je do práce strany a rozvoje politiky SZ.

- soustředit se na nejbližší následující volby - volby do Evropského parlamentu, jejichž výsledek bude pro voliče testem životaschopnosti SZ před parlamentními volbami v roce 2010.

- Najít pro evropské volby silné téma, na kterém budeme demonstrovat jednak nepostradatelnost zastoupení zelených mezi českými europoslanci a zároveň naši emancipovanost vůči ODS (nabízí se téma zavedení eura, nebo oslabení pozice českých euroskeptiků vedených Václavem Klausem)

- Najít skutečně silného lídra pro evropskou kandidátku SZ

- Do evropských voleb dosáhnout několika málo viditelných vládních úspěchů a dobře je zkomunikovat.