jiri_pospisil_ods__192x128_.jpgSněmovní volby 2006. Vítězí ODS, ale její pozice oproti druhé ČSSD není nijak výrazně lepší. Tomu teď chce vláda zamezit. Ve středu představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nové metody upravující volební systém ve volbách do poslanecké sněmovny. Z nich má po následné diskusi vzejít jedna vítězná.

Pokud by vše šlo rychle, mohlo by se "nově" volit už v příštích řádných sněmovních volbách v roce 2010.

Do "užšího výběru" prošly z devíti navrhovaných tři modely. Řecký, skotský a holandský. Nazvané podle toho, ve kterých zemích jsou používány. Všechny mají oproti tomu, který se v současnosti v Česku používá, jedno společné: Dávají vítězi voleb silnější mandát.

Podívejte se, jak by dopadly volby v roce 2006 podle nově navrhovaných variant.

A jak jednotlivé varianty fungují? Řecký model počítá s tím, že by se v prvním kole hlasy rozdělily na úrovni volebních regionů takzvanou Hagenbach-Bischoffovou metodou, která byla v Česku používána do roku 1998 a vede k přísněji poměrnému rozdělení mandátů než současný systém. Zbytek hlasů by buď připadl celostátně vítězné straně, nebo by zbytkové hlasy "posbírali" vítězové v jednotlivých volebních regionech.

Čtěte dále

S dvěma volebními koly počítá i skotská varianta. V prvním kole by se rozdělovaly mandáty na úrovni volebních krajů, ve druhém na celostátní úrovni. Krajských mandátů by bylo 175, celostátních 25. Při rozdělení celostátních mandátů by byl zvýhodněn vítěz voleb tím, že by mandáty získával podle jiného klíče než ostatní strany.

Holandská varianta je specifická tím, že se podíl mandátů pro jednotlivé strany počítá v jediném celorepublikovém obvodu. To přináší vysokou míru proporcionality. Zvýhodnění vítěze voleb je zajištěno buď bonusem zhruba deseti mandátů, nebo takzvaným degresivním bonusem, který by se snižoval podle získaného procenta hlasů.

V praxi by tak například strana, která by vyhrála volby se ziskem 30 procent hlasů, byla výrazněji zvýhodněna, aby mohla sestavit vládu. Zvýhodnění by dle předem daného klíče s vyšším procentem získaných hlasů klesalo. "Pakliže by některá strana získala například 51 procent, pak už by logicky žádné zvýhodnění nepotřebovala," dodal ministr Pospíšil.

grafika-HN-volebni-vysledky.jpg