Zatímco policie vyšetřuje, kdo je odpovědný za páteční zřícení silničního mostu u Studénky a havárii rychlíku, při níž zemřelo sedm lidí, na veřejnost se dostávají další podrobnosti o okolnostech této zakázky.
Podle informací ze společnosti Hutní montáže Ostrava, kde dříve pracovala část týmu firmy Bögl a Krýsl - dodavatele prací na zříceném mostě u Studénky - celou operaci řídil muž, který měl už v minulosti problém s nedodržováním technologického postupu, schváleného pro jinou stavbu.
Opravu mostu pro společnost ODS Dopravní stavby Ostrava subdodavatelsky zajišťovala právě firma Bögl a Krýsl. "Ředitel ostravského závodu firmy Bögl a Krýsl, která most ve Studénce opravuje, Ing. Miroslav Kovalík, musel společnost Hutní montáže opustit na počátku roku 2006, a to pro nespokojenost vedení s jeho prací. Spolu s Miroslavem Kovalíkem bylo přinuceno odejít z Hutních montáží dalších 14 osob, z toho 3 techničtí pracovníci," informovala mluvčí Hutních montáží Eva Kijonková.
Speciál: Vše o velkém vlakovém neštěstí u Studénky
Jak HN upřesnil zdroj z Hutních montáží, bylo důvodem Kovalíkova odchodu z firmy pochybení při stavbě mostu Apollo v Bratislavě v roce 2005. "Inženýr Kovalík, který byl v té době odpovědný za stavbu tohoto mostu, porušil dohodnuté technologické postupy při montáži během takzvaného zaplavení mostu, což způsobilo Hutním montážím ztrátu více jak 50 milionů korun," řekl HN zdroj.
"Most v Bratislavě měl být tehdy otočen přes řeku metodou použití "bazénu", nikoli přenesením přes pontony, jak to udělal pan Kovalík. Pro svůj postup, který byl technologicky náročnější i nákladnější, neměl žádný souhlas," dodává informátor.
Kovalík: Zvažuji právní kroky
Sám Miroslav Kovalík situaci popisuje naprosto opačně. Z firmy Hutní montáže odešel po pěti letech ke konkurenci a firma mu to prý dodnes nemůže zapomenout. K výpovědi se tehdy přidalo dalších osmnáct lidí z jeho týmu, kterým konkurenční Bögl a Krýsl nabídli výrazně lepší podmínky.
Most v Bratislavě podle něj naopak byl chloubou Hutních montáží. Svým obchodním partnerům po skončení stavby rozdávaly CD se záznamem osazení mostu, při němž byla použita inovační technologie vytvořená právě Kovalíkovým týmem.
Jediný problém, který Hutní motnáže s bratislavským mostem měly, byly vysoké náklady na stavbu a techniku. Část nakoupené techniky podle Kovalíka na žádné z dalších staveb Hutní montáže nevyužily.
"To že přišli s tímto nepravdivým tvrzením právě v této chvíli, považuji za nešťastné. Zvažuji právní kroky," říká Kovalík.
