Lidé už se nestydí "udávat" tyrany dětí

Známá poučka o strkání nosu do cizích věcí už přestává platit - alespoň pokud jde o týrané děti. Podle statistik ministerstva sociálních věcí i policie přibývá případů, kdy na týrání upozorní přímo lidé z okolí dítěte, třeba sousedé.

O týrání dětí se víc mluví, existuje několik kampaní, které mají na tento problém upozornit. "K tomu, aby si lidé takových věcí více všímali, paradoxně hodně přispěla kuřimská kauza," říká Michaela Maxová z nadace Naše dítě. Lidé si teď více uvědomují, že k otřesnému týrání může docházet i v jejich okolí.

Na týrání se musí upozornit

Sousedé tak například upozornili i na případ, který právě míří k soudu: rodiče v Bílině drželi dlouhé měsíce své děti v temné komoře. Lidé si všimli, že děti nevycházejí z domu, ze kterého byly navíc často slyšet nářky - upozornili sociální pracovníky a ti obratem zasáhli.

"Sousedé a známí se ale často obávají, že při dalším šetření vyjde najevo, že na týrání upozornili právě oni," říká mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká.

Nejvíc případů týrání tak stále odhalují lékaři, učitelé a hlavně sociální pracovníci. Ti totiž musí nahlásit i sebemenší podezření. "Každý lékař pozná, že dětské zranění způsobila jiná osoba, že nejde o běžný úraz, a takový případ musí nahlásit policii," říká mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová. Před pár týdny takto upozornil na týrání i dětský lékař v Karviné. Sociální pracovníci pak rodičům, kteří své děti bili, odebrali tři zanedbané potomky.

Případům týraných dětí se také podle odborníků více než dřív věnují média. "To je veliká výhoda oproti dřívějšku. Funguje to totiž jako dobrá prevence. Lidé si uvědomí, jaké následky může mít týrání pro dítě, ale i pro rodiče. Že mohou o dítě přijít a jít do vězení," upozorňuje ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

Odstrašující Kuřim

Brněnský soud v těchto dnech projednává právě odstrašující kuřimskou kauzu - hlavním aktérům přitom za brutální týrání dvou chlapců hrozí až dvanáct let za mřížemi.

Jenže konkrétním obětem mohou média ještě více uškodit. V Česku totiž doposud neplatí zákon, který by chránil identitu dětí, které se staly obětí týrání. Zasáhnout zatím může jen Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která má navíc jen velmi omezené možnosti. Nemůže médiím zakázat takové podrobnosti zveřejnit.

Právě kvůli tomu se mohly v televizích objevit intimní záběry týraného hocha z kuřimské kauzy, doplněné navíc o jeho celé jméno a adresu. Rada za ně sice zpětně udělila několikasettisícové pokuty, některá média však nadále zveřejňují o kauze veškeré detaily.

"Kvůli takovým případům vznikla novela zákona, která chrání oběti trestných činů," říká Stehlíková.

Novela by měla začít platit už na začátku příštího roku. Média už nebudou smět zveřejnit detaily, které by mohly vést k identifikaci konkrétních dětí. Dnešní zákony totiž paradoxně chrání jen dětské zločince - jejich jména se zveřejnit nesmí.

Počet týraných dětí rok od roku roste. "Jen loni bylo prokázáno 1884 případů, což je o 250 více než o rok dříve," říká Petr Šulek z ministerstva práce a sociálních věcí. Fond ohrožených dětí odhaduje, že týraných dětí je ve skutečnosti mnohem víc, přes čtyřicet tisíc. Dvacet dětí loni na následky týrání v Česku zemřelo.