Sobotka: Vláda je v krizi, příští rok chceme předčasné volby

Podle Sobotky nemá sociální demokracie pro prosazování předčasných voleb žádné oficiální usnesení. Současná vláda je však podle něj ve velmi vážné krizi a hrozí prý její rozpad.

"Pokud se rozpadne tato vládní koalice, a ona teď prožívá skutečně velmi vážnou krizi, tak my nejsme připraveni účastnit se jakýchkoli jednání o sestavení vlády, respektive nejsme připraveni vstoupit do koalice s žádnou ze současných vládních stran," řekl Sobotka. ČSSD by tedy podle něj usilovala o konání mimořádných voleb.

Volební kampaň v době českého předsednictví EU?

Řádný mandát vyprší poslancům a vládě v polovině roku 2010. Pokud by se volby skutečně konaly podle představ sociálních demokratů už příští rok, pak by se předvolební kampaň odehrála během českého předsednictví v Evropské unii.

Praha bude sedmadvacítce šéfovat během prvního pololetí příštího roku. Socialisté přitom nedávno nabízeli vládě dohodu o politickém příměří v tomto období, které bude klást velké nároky na politickou reprezentaci i státní aparát.

Sobotka: Když neprojde radar, pokusíme se svrhnout vládu

Místopředseda nejsilnější opoziční strany nevyloučil, že ČSSD ještě letos ve sněmovně vyvolá další hlasování o nedůvěře vlády. Stalo by se tak prý v případě, že vláda ve sněmovně neprosadí žádný ze tří důležitých návrhů. "To znamená radar, církevní restituce, další fáze zdravotnické reformy," uvedl Sobotka.

O jednom ze zmíněných témat, radaru, se v neděli s nejistotou vyjádřil ministr školství Ondřej Liška. Ten je proti vybudování amerického radaru v Česku a nezamlouvá se mu plán ODS spojit hlasování o radaru s ratifikací Lisabonské smlouvy.

Liška v nedělních Otázkách Václava Moravce připustil, že by toto spojení mohlo vést i ke krachu současné vlády.

Opozice se pokoušela svrhnout kabinet Mirka Topolánka zatím třikrát, pokaždé neúspěšně.

Předčasné volby: Často se o nich mluví, ale těžko se realizují

V době, kdy má ČSSD dle volebních průzkumů dostatečný náskok na ODS, a mohla by sestavit jak středolevou vládu s KDU-ČSL a zelenými, tak levicovou s komunisty, není přání předčasných voleb překvapivou zprávou. Zkrácení čtyřletého volebního období by však za současných ústavních procedur bylo velmi zdlouhavé a složité.

Rozpustit sněmovnu může podle ústavy prezident při splnění jedné ze čtyř podmínek.

Jednou z nich je situace, když by při třetím pokusu o sestavení vlády sněmovna nedala důvěru kabinetu v čele s premiérem, kterého v takovém případě už navrhuje místo prezidenta předseda dolní komory. Prezident může sněmovnu rozpustit i v případě, že poslanci do tří měsíců nerozhodnou o zákonu, s nímž kabinet spojil otázku důvěry. Ústava zkrácení mandátu umožňuje také při dlouhodobé nečinnosti sněmovny.

Při vládní krizi v roce 1998 politici raději schválili zvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období, což ale například někteří senátoři označili za krok na hraně ústavnosti. Dá se proto předpokládat, že by Senát podruhé už podobnou novelu neschválil.