Vláda uznala Kosovo, do Prištiny pošle velvyslankyni

Česká diplomacie je přesvědčena o tom, že tímto krokem potvrdí svoji aktivní politiku na západním Balkáně a úsilí o jeho dlouhodobou stabilizaci a demokratický rozvoj v oblasti.

"Vývoj byl takový, že se Kosovo osamostatnilo. A my s tímto faktem musíme pracovat a uznat realitu, která se stala. Obzvlášť, když máme v této oblasti přes 500 našich lidí," připomněl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přítomnost českých vojáků v této balkánské zemi.

Praha podle Černínského paláce nyní přemění svou Styčnou kancelář při misi OSN v Kosovu (UNMIK) v Prištině na české velvyslanectví v Republice Kosovo. Tento úřad nyní vede Janina Hřebíčková. Podle diplomatů se očekává, že Hřebíčková se poté oficiálně stane novou velvyslankyní v Kosovu.

Kosovský premiér Hashim Thaci si myslí, že Česká republika a Kosovo budou mít dobré vztahy. "Česká republika by měla vědět, že Kosovo dříve či později bude členem EU a NATO a budeme pod stejnou střechou," řekl 7. května v exkluzivním rozhovoru pro HN.

"Existuje obava o status menšin a já chci každého ujistit, že menšiny jsou chráněny. Kosovská nezávislost je společný úspěch kosovských obyvatel a mezinárodního společenství. Chci věřit, že Kosovo a Česká republika budou mít dobré vztahy," dodal.

Topolánek, Schwarzenberg i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedli, že oddělení Kosova od Srbska je sice problematický, ale nevyhnutelný krok. O uznání jednal Topolánkův tým už minulý měsíc, ministři si ale vyžádali další informace - například o postavení českého kontingentu v provincii či postoji kosovské vlády k národnostním menšinám. Většinu obyvatel Kosova tvoří Albánci, v zemi žije i srbská menšina.

Kosovo uznaly přes tři desítky zemí včetně Spojených států. Proti se staví naopak například Rusko. Ani v EU nepanuje jednota. Odtržení Kosova posvětily všechny velké státy unie kromě Španělska. Proti je Slovensko či Řecko.