Napříště má zacházení se skleníkovými plyny podléhat přísnějším pravidlům

Vláda schválila návrh novely zákona o ovzduší, která má upravit podmínky pro nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny. Návrh ministerstva životního prostředí však bude muset projednat ještě parlament. Změna pravidel pro nakládání s látkami, které obsahují například hasicí a chladicí zařízení, souvisí s novým evropským nařízením. Předpis požaduje po členských státech EU například upravit požadavky na školení a certifikaci a zavést systémy podávání zpráv o fluorovaných skleníkových plynech.

Fluorované skleníkové plyny slouží v mnoha aplikacích jako náhrady za freony. Týkají se jich tedy dvě mezinárodní úmluvy - montrealský protokol o ochraně ozonové vrstvy Země a kjótský protokol o snižování množství skleníkových plynů. Evropské právo proto k těmto látkám přistupuje ze dvou úhlů pohledu.

"Způsob, kterým je navržená právní úprava koncipována, odráží potřebu tyto dva odlišné přístupy v maximální míře sjednotit tak, aby pokud možno nedošlo k nárůstu administrativní zátěže podnikatelských subjektů a nedocházelo k duplicitním či odlišným povinnostem," uvádí se v předkládací zprávě k návrhu.

Návrh změny zákona obsahuje rozsáhlou změnu terminologie v oblasti ochrany ozonové vrstvy. Za důležitou úpravu dosavadního stavu nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny ministerstvo označuje také rozšíření povinnosti kontrolovat úniky regulovaných látek i na systémy požární ochrany.

Fluorované uhlovodíky nahradily v klimatizacích a chladících zařízeních freony, které obsahují chlor, v posledních letech. Koncentrace fluorovaných uhlovodíků v atmosféře je velice malá, ale jejich schopnost přispívat k intenzifikaci skleníkového efektu je stokrát až 3000krát vyšší než u nejznámějšího skleníkového plynu - oxidu uhličitého. Freony mají nicméně i jako skleníkový plyn ještě ničivější dopady.