trida-skola-zaci__192x128_.jpgUčitelé a pracovníci mateřských, základních a středních škol se dočkají zvýšení platů. Ještě letos jim ministerstvo školství přidá půl miliardy korun, v příštím roce čtyři miliardy korun.

"Učitelé jsou naší prioritou. Myslím, že už není důvod pro plánovanou stávku odborářů," řekl po jednání ekonomických ministrů šéf resortu školství Ondřej Liška (SZ).

Zda školské odbory upustí od plánované stávky však není jisté. Původně pro letošní rok kvůli sedmiprocentní inflaci požadovaly tři miliardy korun.

Čtěte více

"Půl miliarda nic neřeší a nezastaví pokles mezd. Ještě uvidíme, zda odložíme stávku," říká šéf odborů František Dobšík.

Premiér Mirek Topolánek v pondělí podotkl, že učitelé důvod ke stávce nemají. "Byl by to iracionální krok, protože není pravda, že učitelům mzdy poklesnou," uvedl pro rádio Impuls.

Je draho, stěžují si učitelé

Inflace v prvních dvou měsících letošního roku byla 7,5 procenta, v březnu klesla na 7,1 procenta. Pro učitele to znamenalo, že jim v peněžence vzhledem k navyšování cen chybělo každý měsíc jeden a půl tisíce korun.

Reálné mzdy školských pracovníků se propadly kvůli vysoké inflaci. Podle odborů navíc v některých regionech konečný rozpis prostředků na jednotlivé školy neodpovídá slibovanému 2,8procentnímu nárůstu, ale je nižší, pohybuje se kolem 1,5 procenta.

Nedostatek peněz je problém hlavně pro malé venkovské školy. "Ty platy jsou tak malé, ani nepokryjí inflaci. Mladí učitelé raději odcházejí jinam a já je nemůžu udržet, protože jim nemůžu ani nabídnou více peněz," říká ředitel středočeské Základní školy Úvaly Jaroslav Březka.

Peníze školám chyběly i na pomůcky a učebnice. "Oproti loňskému roku máme nyní na pomůcky o sto tisíc korun méně. Ministerstvo po nás chce, abychom vytvářeli nové vzdělávací metody, učebnice, vzdělávali dále učitele, kde ale na to máme brát?" podotýká Březka.

Peníze si musí "zasloužit"

Ministr školství Ondřej Liška však slibuje, že i na učebnice budou peníze. "Peníze na ně opravdu chybí. Chci na pomůcky sehnat ještě další finance do příštího roku," říká Liška.

Aby si učitel vyšší plat "zasloužil", musí odučit roky. Platového maxima dosáhne až po 32 letech praxe. Tehdy bere o 70 procent více než začátečník. "Rád bych, aby se právě netarifní složka platu zvýšila ze současných 10 procent až na 30 procent. A ředitelé škol tak mohli ocenit schopné a dobré učitele," vysvětluje ministr školství.

Podle statistik si pracovníci v regionálním školství v průměru vloni vydělali 19 842, učitelé pak 23 858 korun. Podle studie OECD mají čeští učitelé čtvrté nejmenší platy z třiceti vyspělých zemí světa.

Nechci priority jen na papíře, říká Liška

Ministerstvo má letos na platy pracovníků regionálního školství a další související odvody zhruba 71 miliard korun, což je přibližně 60 procent celého rozpočtu školství. Ministr školství by učitelům vyšel rád vstříc.

"Nechci, aby vládní priorita vzdělávání zůstala pouze prioritou na papíře, ale musí se skutečně odrážet v rozpočtové politice tohoto státu. Uvidíme, jak se mi to podaří vyjednat pro letošní rok. Na ten příští ale chci rozhodně na platy učitelů získat více peněz," vysvětluje Liška.

"Rád bych, aby se netarifní složka platu zvýšila ze současných 10 procent až na 30 procent. A ředitelé škol tak mohli ocenit schopné a dobré učitele," dodal.