Podívejte se na Terezín bez ukradených náhrobků

Podle litoměřické policejní mluvčí Aleny Romové policisté nyní po pachateli usilovně pátrají. O pomoc požádali i veřejnost. V případě dopadení zloději hrozí trest až osm let vězení.

Pomníky byly ukradeny už minulý týden. „V noci ze středy na čtvrtek zmizelo 326 nebo 327 náhrobků,“ vysvětlil iHNed.cz vedoucí technické správy Památníku Terezín Stanislav Krejný. „Určitě to muselo být v noci, protože ještě odpoledne tam dělali zahradníci a ničeho si nevšimli. Druhý den už tam ale náhrobky chyběly,“ dodal.

Šlo o desky s jmény obětí z celé Evropy, které Terezínem buď přešly nebo zde zahynuly. Na hrobech byly přes třicet let.

Prohlédněte si

Fotogalerie: Z Terezína zmizely bronzové náhrobky

"To prostranství hlídáno nebylo. Kdokoliv tam může chodit," řekl Krejný. Před několika lety byla u památníku zavedena ostraha, na dlouhodobé placení dvou hlídačů však správa památníků neměla prostředky, proto ji po půl roce zrušila. 


"Sběrači" kovů kradou v Terezíně kde co

Krejný si nemyslí, že by krádež mohla mít antisemitský podtext. Podle něho stojí za krádeží obyčejní zloději - "sběrači" kovů. S těmi má terezínský památník již letité zkušenosti.

„Ke krádežím zde dochází i několikrát do roka a nekradou se jen pomníky. Tady se krade kde co,“ říká správce. Krádež takového rozsahu ale památník nepamatuje.

"Krádeže jsou tady tak dvakrát do roka. Jde však o počty tak kolem pěti kusů," říká Krejný.

„My už pomníky průběžně vyměňujeme za plastové, aby je nikdo nekradl,“ řekl Krejný. "Může se tak stát, že se celý hřbitov časem promění na památník z plastu, podotkl správce.

Drahý bronz nahradí pryskyřice

Krejný odhadl, že zloději nadělali škodu téměř jeden milion korun. Tolik údajně bude stát výroba nových desek z pryskyřice, které bronzové desky nahradí. Dodal, že částka nutná na opravu hřbitova je velmi vysoká, netuší proto, jestli se ji letos podaří sehnat.

"Nahrazení těch ukradených desek si bude vyžadovat tak milión korun. Výroba jednoho kusu stojí tři tisíc. Odhaduji to tak na tři, čtyři roky," dodává Krejný.

Správa památníku chce nyní v první řadě čekat zda se ukradené desky někde neobjeví. Pak si nejspíš požádá o grant z ministerstva kultury, jenž jeho provoz financuje.

Pomníky podle zástupce ředitele Památníku Terezín Jiřího Janouška zcela určitě nebudou opraveny do 18. května, kdy se na hřbitově uskuteční tradiční Terezínská tryzna k uctění obětí nacistické perzekuce.

Zloděj riskuje vězení kvůli pár desítkám tisíc

Kolik na tom pachatel, popřípadě pachatelé, vydělají? Pomník je odlitý bronzový pásek, jehož velikost se odvíjí od délky jména oběti. "Jeden váží asi tak kolem kila," uvedl Krejný.

Při počtu 327 kusů a průměrné ceně výkupu bronzu sto korun za kilo si pachatel přijde na 30, maximálně 40 tisíc korun. Bude ale muset najít sběrnu, která vykoupí tři metráky plaket se jmény obětí holocaustu.

Uhlídat rozsáhlý hřbitov, na kterém je přes 2300 pomníků, je podle Janouška velmi složité, protože je rozsáhlý. Pravidelně sem zajíždí policejní hlídky. Památník uvažoval i o instalaci kamer nebo najmutí strážného, ale nikdy na to nenašel dostatek peněz. Hřbitov by podle Janouška bylo také třeba na noc osvětlit. Řešením proto má být postupné nahrazení bronzových desek materiálem z pryskyřice, který již zloděje lákat nebude.

Největší za protektorátu 

Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice gestapa. Také zde leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře. Jednalo se o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200.000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala konce války. Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení. První expozice byla otevřena v roce 1949.