V Česku bude žít až třicet procent cizinců

A díky snadnějším předpisům pro cizince, které nyní chystá vláda, se tak může dostat na úroveň Velké Británie či Irska, tedy zemí nejotevřenějších vůči cizincům. Cizince totiž bude nutně potřebovat celá střední a západní Evropa - s tím, jak jí stárnou a ubývají obyvatelé. "Ukazuje se, že toho pro přilákání cizinců děláme víc než některé nejvyspělejší evropské země," říká Dušan Drbohlav, docent Univerzity Karlovy, který na výzkumu pracoval.

Dobré místo k životu

Je to přitom překvapivé zjištění. Experti totiž doteď častěji spíš kritizovali, že stát neumí cizince - hlavně ty vzdělané a perspektivní - do země dostat. Za životem a prací v bohatnoucí zemi se loni přistěhovalo skoro 84 tisíc lidí, tolik co dohromady za poslední tři roky. Důvod je zřejmý: v Česku dnes cizinci snadno nacházejí práci, rostoucí ekonomika nabízí desetitisíce volných míst.

Výzkum přitom ukázal, že cizinci do Česka nejdou jen kvůli snazšímu živobytí. Podle Drbohlava má dnes země mezi cizinci lepší pověst jako místo k dobrému životu - a to i kvůli tomu, že se snížila hranice pro získání trvalého pobytu nebo že před lety spustila vládní program, který měl otestovat, jak dostat do Česka kvalifikované lidi z východní Evropy.

"Snažili jsme se být aktivní, v tom mnohé země zaspaly," říká Drbohlav. Například Německo si dlouho nevšímalo obrovské migrační vlny z Turecka, Polska a Jugoslávie. Pozdější projekt na přilákání počítačových expertů z východu pak provázely protesty politiků. Například vestfálští křesťanští demokraté ho vedli pod heslem "Děti místo Indů". Až nedávno Němci přijali zákon, který cizincům usnadnil život: mají možnost dostat dočasné, nebo neomezené povolení k pobytu a smějí podnikat na živnostenský list.

Vědci chválí zelené karty

Česko vyšlo z výzkumu v porovnání se zbytkem Evropy dobře i kvůli plánu vlády na zavedení takzvaných zelených karet, společných povolení k práci a pobytu. Pokud je schválí parlament, už od ledna by měly fungovat ve třech variantách. "Áčko" by mohli dostat pouze klíčoví pracovníci a kvalifikovaní lidé s vysokoškolským vzděláním. Těm by zelená karta platila tři roky, zatímco držitelům ostatních kategorií pouze dva.

Podmínkou "béčka" by pak byl výuční list, "céčko" by mohl získat kdokoli. Pro cizince by zároveň znamenaly méně papírování a rychlejší vyřízení - žádat o ně by mohli i doma na českých ambasádách. A při ztrátě práce v Česku by už nepřicházeli o povolení k pobytu. Podle propočtů Drbohlava a jeho kolegů bude Česko do roku 2065 potřebovat získat mezi třemi a 43 tisíci cizinců ročně. Jenom tak udrží ekonomiku v chodu, přestože problém se stárnutím lidí tím nevyřeší.

2065: až třetina cizinců

Za pouhých dvanáct let by mohlo žít v Česku 7,5 procenta imigrantů a jejich dětí, v roce 2065 už skoro 30 procent. Podle vědců půjde hlavně o lidi z Ukrajiny, Vietnamu, Číny a postsovětských republik - tihle cizinci u nás totiž už mají zázemí a svým krajanům nabízejí snazší start. A přestože by si cestou dál na západ v životní úrovni polepšili, velká část jich bude v Česku zůstávat. Lidé z Ukrajiny například i kvůli blízkému jazyku a kultuře. Naopak málo bude lidí z Afriky nebo Jižní Ameriky.

Že roste počet cizinců, kteří zde žijí a chtějí se usadit natrvalo, potvrzují i jiné výzkumy. Podle nového průzkumu sociologů z Akademie věd mezi více než tisícovkou cizinců se chce zhruba polovina z nich v Česku usadit či tady plánuje nejbližší budoucnost. Problém ale je, že ani vzdělaní vysokoškoláci často nemohou najít odpovídající práci.