Výsledek Julínkovy reformy: Méně nemocných a více léků za hotové

Dalším z výsledků Julínkovy reformy je to, že lidé více nakupují léky bez předpisu. Vyplynulo to z ankety agentury ČTK.

Některým pohotovostem ubyla až třetina pacientů, méně práce mají zejména lékaři na dětské pohotovosti. Stav dítěte totiž rodiče raději konzultují po telefonu. Ukazuje se také, že část pacientů od ledna raději volá záchrannou službu. Je to jednoduší a ušetří 90 korun za poplatek.

"Vyšší počet výjezdů zaznamenala krajská záchranná služby už od ledna, trend se ale potvrzuje i v dalších měsících," upozornil mluvčí karlovarské záchranné služby Lukáš Hutta. Podobná situace je i v ostatních regionech. Lidé s méně závažnými problémy pak raději počkají do druhého dne - v ambulanci či u obvodního lékaře je totiž poplatek vyjde o 60 korun levněji než na pohotovosti.

Z ordinací mizí hlavně pacienti s lehčími diagnózami. Podle některých lékařů však návštěvy omezili i ti, kteří by svou léčbu neměli podceňovat. "Řekla bych, že pacientů je tak o 20 procent méně. Přestali chodit ti s banalitami i vážně nemocní, kteří na to nemají," tvrdí olomoucká lékařka Ilona Macháčková.

Přečtěte si dřívější materiály HN:
Bič na simulanty vyšel, stát ušetří miliardy
Nejdříve automat, pak lékař

Podle některých lékařů ale lidí v čekárnách ubylo zejména v lednu a nyní se situace postupně vrací do starých kolejí.

Více léků bez předpisu

Platnost nového zákona se projevila také v lékárnách. Lékárníci evidují mnohem vyšší tržby z volného prodeje léků. Senioři, kteří užívají pět až šest druhů léků, ale jednorázově zaplatí třeba 150 až 180 Kč za položky na receptu a k tomu ještě doplatek za lék ve výši 300 až 400 korun.

Efekt mají poplatky zejména v nemocnicích, které od ledna vybraly od pacientů milionové částky. S penězi nakládají různě - některá zařízení tyto peníze vyplatí na odměnách zaměstnancům, jiná investují do nákupu nového vybavení a snaží se zpříjemnit prostředí pro pacienty. Někde příjmy z poplatků rozpustí v rozpočtu.

Vybírat regulační poplatky se bez problémů daří zejména u praktických lékařů, v nemocnicích ale část pacientů na místě nezaplatí. Nejde však o vysoký podíl lidí. I když většina dlužníků své závazky zpětně uhradí, rozdíl mezi naúčtovanými poplatky a skutečně zaplacenými jde někde do statisíců. Neplatiči musejí před odchodem podepsat uznání dluhu a měli by ho dorovnat do osmi dnů. Určitou komplikací ale je, že u poplatků ve výši 30 korun by náklady na vymáhání byly mnohokrát vyšší než samotný dluh. U poplatků za hospitalizace, které mohou při delším pobytu už narůst do stovek korun, ale nemocnice zřejmě budou dluhy vymáhat.

Pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny na regulačních poplatcích a doplatcích na léky vydali za necelé tři měsíce přes 600 milionů korun. U této pojišťovny je 6,5 milionu lidí. Při dopočtu na deset milionů obyvatel by pojištěnci devíti zdravotních pojišťoven mohli vydat až miliardu. Odpovídá to plánům reformátorů, že za rok se vyberou čtyři miliardy.