Bursík je opět předsedou, zelení neodmítli radar

Martin Bursík na dnešním sjezdu strany obhájil funkci předsedy Strany zelených i koaliční spolupráci s ODS a lidovci. Podle očekávání získal při volbě předsedy na svou stranu velkou většinu hlasujících. Delegáti sjezdu také po místy emotivní debatě neodmítli radar protiraketové obrany USA, což někteří z členů strany požadovali. Vedení strany nakonec obhájilo smířlivější stanovisko. Nebude muset proti názoru koaličních partnerů vyžadovat referendum a zelení budou pouze prosazovat zahájení debaty o radaru na úrovni EU a NATO.

Bursík při volbě předsedy získal 212 z 275 odevzdaných hlasů, 61 hlasovacích lístků neobsahovalo žádné jméno a dva hlasy byly neplatné. Sjezd bude pokračovat volbou pěti místopředsedů a debatou o euroústavě v neděli ráno.

Zelení se v pražském Kulturním domě Vltavská sešli poprvé od vstupu do sněmovny a vlády. Kongres se nesl ve znamení historického volebního úspěchu, pogratulovat straně přijeli zelení z Německa a Polska. Někteří delegáti svoji spokojenost dokonce chtěli demonstrovat veřejným hlasováním o Bursíkově znovuzvolení, byl jediným kandidátem. Šéf zelených však volbu aklamací odmítl s tím, že kvůli veřejnosti potřebuje silný mandát. Několikrát poděkoval svým nejbližším spolupracovníkům. "Jsme respektovanou stranou," znělo často z pódia.

Nezkušenost nejmladší sněmovní strany se projevila v organizačních zmatcích, které provázely celý jednací den. Volba předsedy se kvůli diskusi o radarové základně a průtahům v jednání zdržela o téměř šest hodin. Ve 22:00 zelení jednání ukončili a volbu místopředsedů přesunuli na nedělní dopoledne. O znovuzvolení usiluje celé dosavadní předsednictvo, nově se o nejvyšší stranické funkce budou ucházet místopředseda poslaneckého klubu Ondřej Liška, předsedkyně sdružení Zelených kruh Zuzana Drhová a šéf moravskoslezských zelených Vladislav Koval.

Bursík spolu s celým vedením čelil několika výtkám ohledně vyjednávání o koaliční vládě a nominaci nestraníka Karla Schwarzenberga do funkce ministra zahraničí. Ten na sjezd přišel osobně hájit svůj postoj k záměru Spojených států na českém území postavit část své protiraketové obrany. Uvedl, že v zahraničí musí zastupovat zájmy celé České republiky, to ale neznamená, že v dialogu s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Mirkem Topolánkem nestojí na pozici zelených. Řekl také, že radar nepropaguje, nýbrž veřejnosti pouze předkládá informace o něm.

Několikahodinová diskuse o radarech, ve které zazněla i slova o americké agresi a parazitismu, vyústila v přijetí usnesení, podle kterého mají zelení prosazovat zahájení debaty na úrovni EU a NATO. Předseda poslaneckého klubu Ondřej Liška také slíbil, že sněmovně předloží návrh zákona o obecném referendu. Neuspěli ti, kteří požadovali vnitrostranické referendum či celonárodní hlasování o umístění radaru. Úsměvy vyvolal návrh, aby vláda od USA výměnou požadovala ratifikaci Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů v ovzduší. Pro nicméně hlasovalo 176 delegátů.

Ačkoli během zasedání zazněly výtky ke komunikaci mezi členskou základnou a vedením, delegáti odmítli měnit dosavadní stanovy. Před kongresem přitom zelení připravili hned několik návrhů úprav pravidel. Bursík uvedl, že bude chtít vybrat manažera strany a posílit hlavní kancelář, slíbil, že předsednictvo bude častěji jezdit do krajů. Straně, jejíž preference vzrostly od roku 2005 ze dvou procent na deset, přibývá členů, nyní jich je zaregistrováno 2100.