Martin Bursík na dnešním sjezdu strany obhájil funkci předsedy Strany zelených i koaliční spolupráci s ODS a lidovci. Podle očekávání získal při volbě předsedy na svou stranu velkou většinu hlasujících. Delegáti sjezdu také po místy emotivní debatě neodmítli radar protiraketové obrany USA, což někteří z členů strany požadovali. Vedení strany nakonec obhájilo smířlivější stanovisko. Nebude muset proti názoru koaličních partnerů vyžadovat referendum a zelení budou pouze prosazovat zahájení debaty o radaru na úrovni EU a NATO.


Bursík při volbě předsedy získal 212 z 275 odevzdaných hlasů, 61 hlasovacích lístků neobsahovalo žádné jméno a dva hlasy byly neplatné. Sjezd bude pokračovat volbou pěti místopředsedů a debatou o euroústavě v neděli ráno.


Zelení se v pražském Kulturním domě Vltavská sešli poprvé od vstupu do sněmovny a vlády. Kongres se nesl ve znamení historického volebního úspěchu, pogratulovat straně přijeli zelení z Německa a Polska. Někteří delegáti svoji spokojenost dokonce chtěli demonstrovat veřejným hlasováním o Bursíkově znovuzvolení, byl jediným kandidátem. Šéf zelených však volbu aklamací odmítl s tím, že kvůli veřejnosti potřebuje silný mandát. Několikrát poděkoval svým nejbližším spolupracovníkům. "Jsme respektovanou stranou," znělo často z pódia.


Nezkušenost nejmladší sněmovní strany se projevila v organizačních zmatcích, které provázely celý jednací den. Volba předsedy se kvůli diskusi o radarové základně a průtahům v jednání zdržela o téměř šest hodin. Ve 22:00 zelení jednání ukončili a volbu místopředsedů přesunuli na nedělní dopoledne. O znovuzvolení usiluje celé dosavadní předsednictvo, nově se o nejvyšší stranické funkce budou ucházet místopředseda poslaneckého klubu Ondřej Liška, předsedkyně sdružení Zelených kruh Zuzana Drhová a šéf moravskoslezských zelených Vladislav Koval.


Bursík spolu s celým vedením čelil několika výtkám ohledně vyjednávání o koaliční vládě a nominaci nestraníka Karla Schwarzenberga do funkce ministra zahraničí. Ten na sjezd přišel osobně hájit svůj postoj k záměru Spojených států na českém území postavit část své protiraketové obrany. Uvedl, že v zahraničí musí zastupovat zájmy celé České republiky, to ale neznamená, že v dialogu s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Mirkem Topolánkem nestojí na pozici zelených. Řekl také, že radar nepropaguje, nýbrž veřejnosti pouze předkládá informace o něm.


Několikahodinová diskuse o radarech, ve které zazněla i slova o americké agresi a parazitismu, vyústila v přijetí usnesení, podle kterého mají zelení prosazovat zahájení debaty na úrovni EU a NATO. Předseda poslaneckého klubu Ondřej Liška také slíbil, že sněmovně předloží návrh zákona o obecném referendu. Neuspěli ti, kteří požadovali vnitrostranické referendum či celonárodní hlasování o umístění radaru. Úsměvy vyvolal návrh, aby vláda od USA výměnou požadovala ratifikaci Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů v ovzduší. Pro nicméně hlasovalo 176 delegátů.


Ačkoli během zasedání zazněly výtky ke komunikaci mezi členskou základnou a vedením, delegáti odmítli měnit dosavadní stanovy. Před kongresem přitom zelení připravili hned několik návrhů úprav pravidel. Bursík uvedl, že bude chtít vybrat manažera strany a posílit hlavní kancelář, slíbil, že předsednictvo bude častěji jezdit do krajů. Straně, jejíž preference vzrostly od roku 2005 ze dvou procent na deset, přibývá členů, nyní jich je zaregistrováno 2100.

Související