Předseda ČSSD Jiří Paroubek chce iniciovat vnitrostranické referendum k umístění radarové základny Spojených států v České republice. Řekl to ve středu na tiskové konferenci po setkání s představiteli občanské iniciativy Ne základnám, s kterou hodlá ČSSD spolupracovat.
"V pátek navrhnu vedení sociální demokracie uspořádání vnitrostranického referenda, ankety, kde se obrátíme na všechny místní organizace sociální demokracie," prohlásil podle ČTK Paroubek.
Anketou si chce Paroubek vytvořit přehled o tom, jaký názor mají jednotliví členové strany. Ti, kteří odpoví ano, však zřejmě budou moci zapomenout například na poslanecké ambice. Pokud by totiž některý z poslanců podpořil radar, neměl by podle Paroubka na příští kandidátce strany co dělat.
"Já si neumím představit, že by někdo hlasoval pro radar. A určitě, pokud by někdo takový byl, tak bych si neuměl představit, že by příště byl na kandidátce sociální demokracie, to bych skutečně tam nebyl já," uvedl Paroubek.
Referendum bude podle šéfa sociálních demokratů obsahovat čtyři dotazy. Stranické vedení se má místních organizací ptát, zda chtějí umístění amerického radaru v Česku a zda má strana za současných okolností trvat na referendu. Obsah třetí a čtvrté otázky má být zveřejněn až v pátek.
Sociální demokracie podle Paroubka rovněž podpoří akce občanské iniciativy Ne základnám v Praze na Hradčanském náměstí a v jiných českých městech, které se budou konat 15. března.
Topolánek: Zdravotní rizika nejsou
Vláda na svém středečním jednání vzala na vědomí zprávu expertů o zdravotních vlivech radaru americké protiraketové obrany na obyvatele Brd, kde by podle plánů mělo zařízení stát. Premiér Mirek Topolánek (ODS) po jednání ministrů novinářům řekl, že nebudou lidé v okolí radaru vystaveni nebezpečnému záření. "Zdravotní rizika jsou vyloučena," konstatoval.
Dokument zpracovala Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetické pole a záření. Na studii se podle deníku Právo podíleli čeští odborníci, kteří loni v září zkoumali účinky radaru na Marshallových ostrovech. Ve zprávě se mimo jiné uvádí, že pokud se v Brdech postaví stejný radiolokátor, který je umístěný na ostrově Kwalein v Tichém oceánu, nebudou okolní obyvatelé vystaveni záření překračujícímu hodnoty stanovené v nařízení vlády.
O tom, že radar neohrozí zdraví obyvatel Brdska, přesvědčovala i předběžná studie představená loni v srpnu armádním hygienikem. Podle ní ve vzdálenosti 800 metrů od radaru, tedy v ochranné zóně, splňuje stanice s velkou rezervou hygienické limity.
Starostové obcí, v jejichž okolí má radar vzniknout, tehdy ale zprávě armádních hygieniků příliš nevěřili. Výsledky studie loni zpochybňoval také předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj byla málo reprezentativní, mělo se na ní podílet více odborníků, nejen vojenští experti.
Podle informací, které nedávno přineslo Právo, hrozí riziko ve výškách, kam směřuje paprsek radaru. Ohroženi by mohli být lidé, kteří se náhodou dostanou do přísně střežené bezletové zóny například v balónu a rogalu, uvedl deník.
Podle listopadového průzkumu veřejného mínění by s umístěním americké radarové základny na českém území mohlo souhlasit až 55 procent obyvatel pod podmínkou, že ČR obdrží "zvýšené bezpečnostní záruky". Obecně se však tehdy proti radaru vyslovilo 68 procent Čechů a Češek. Podle jiných průzkumů je podíl odpůrců dokonce přes 70 procent.
