Nyní, 30 let od vzniku základního prohlášení Charty, budou karty vystaveny na internetu knihovny Libri prohibiti.
Karty s podpisy chtěla původně StB použít jako důkaz pro případný soudní proces se signatáři. Vyšetřovací spis byl nakonec uzavřen a skončil v archivu. Nález originálních karet formátu A5 s předepsaným textem "Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977" a adresou podepsaných je podle historiků i chartistů významným objevem.
"Jsou zajímavé nejen tím, že představují autentický historický doklad, ale i jako pozoruhodná sbírka autografů. Zachycují podpisy celé plejády významných osobností československých duchovních dějin," řekl historik Petr Blažek.
Obálky s podpisy a dalšími dokumenty zabavila StB 6. ledna 1977, kdy byl text Charty 77 poprvé zveřejněn v zahraničním tisku. Toho dne se Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský neúspěšně pokusili prohlášení Charty 77 doručit tehdejšímu Federálnímu shromáždění a Československé tiskové kanceláři. Zadržení předcházela automobilová honička s policií.
Prvních 242 podpisů bude nyní zveřejněno na webu knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Přibudou k dalším asi 500 dříve objeveným originálním podpisům z archivu Charty 77, který StB zabavila v polovině 80. let. Chartu do roku 1989 podepsalo necelých 1900 občanů tehdejšího Československa.
Princip Charty 77, jejíž první prohlášení bylo zveřejněno 6. ledna 1977, byl založen na tom, vzít komunistický režim v Československu za slovo. V prvním dokumentu se signatáři Charty dožadovali, aby tehdejší vláda dodržovala občanská práva, jak se k tomu zavázala v helsinském Závěrečném aktu. Podobně postupovala opozice i v dalších komunistických zemích. Charta do roku 1989 vydala 572 dokumentů, činnost oficiálně ukončila na setkání mluvčích 3. listopadu 1992.
