ODS a ČSSD mají po druhém kole senátních voleb ústavní většinu v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Pokud by se na velké koalici dohodly, mohly by díky ní prosadit ústavní změny. Předseda ODS Mirek Topolánek se po zveřejnění výsledků nechal slyšet, že otázky o velké koalici považuje přímo za urážlivé. Politologové však soudí, že jeho slova ještě nic neznamenají.
Topolánkova slova o urážlivých otázkách na velkou koalici jsou podle politologa Tomáše Lebedy pouze politickým gestem. Jak upozornil v České televizi, většina obou stran ve sněmovně a v Senátu je objektivní věc. Lebeda zároveň podotknul, že Topolánek má ve své straně sice silnou pozici, ovšem nemusí to být nutně on, kdo se bude s ČSSD "dohadovat". V řadách ODS jsou totiž podle Lebedy i politici, kteří by mohli na spolupráci se sociálními demokraty přistoupit.
S tím souhlasí Bohumil Doležal, který pro iHNed.cz uvedl, že se i nejmenovaný člen ODS v Praze nechal slyšet, "že jim do toho Topolánek nemá co mluvit." Doležal proto soudí, že Topolánkova pozice obhájit si svůj odmítavý postoj vůči velké koalici bude velmi obtížná. Doležal si však nemyslí, že by se výsledky senátních voleb měly nějak znatelně projevit na dalším vyjednávání v Poslanecké sněmovně.
V tom se Doležal shodne s Danielem Kunštátem, podle něhož výsledky senátních voleb nebudou mít vliv celostátní politickou situaci, a to už z toho důvodu, že žádná z obou nejsilnějších stran nezaznamenala drtivý úspěch ani drtivou porážku. Jedinou zajímavost spatřuje Kunštát v možnosti nashromáždění ústavní většiny v obou komorách. Taková dohoda je podle něj i v zájmu prezidenta Klause, který bude mít v dalším vývoji na politické scéně hlavní slovo.
Naopak politolog Josef Mlejnek je toho názoru, že výsledky voleb mezistranické vyjednávání ovlivní. Prvně podle něj musí být dohoda stran a následně zvolí prezident premiéra a politika, který sestaví novou vládu.
