Česko zažilo premiérový televizní duel prezidentských kandidátů. Nešlo však o klasický duel známý například z amerických prezidentských kampaní. Jan Švejnar a Václav Klaus přišli do senátorského klubu ČSSD a za přítomnosti televizních kamer odpovídali na dotazy senátorů. Každý měl na odpověď tři minuty, bez možnosti dále reagovat. Diskusi moderovala šéfka senátorů ČSSD Alena Gajdůšková, která neopomněla prezidentské kandidáty na úvod seznámit s historií "místa činu", tedy Zeleného salonku Kolovratského paláce.
Diskuse potvrdila názorovou rozdílnost obou prezidentských kandidátů. Václav Klaus například hájil kuponovou privatizaci z 90. let. A zatímco podle Klause byly ztráty ČR nižší než v ostatních zemích, podle Švejnara jsme byli "jediná transformující se země, která v druhé polovině 90. let šla do recese".
Otázky senátorů ČSSD se týkaly zejména témat, v nichž bývají názory Václava Klause považovány za kontroverzní, někdy až extrémně krajní. A tak došlo na Evropskou unii i ochranu klimatu.
"Můj názor na ekologii je drtivě vetšinový, i ve vědecké komunitě," hájil se Klaus. A dodal, že "údajná ochrana klimatu je fiktivní věc, která připomíná komunistické poručíme větru, dešti."
Švejnar na to zareagoval se slovy, že Klausův názor je "velmi extrémní" a je s ním ve světě "úplnou výjimkou." "Dochází ke globálnímu oteplování a situace se v posledních deseti letech zhoršuje. Je příznačné, že se tím většina států začíná zabývat," soudí Švejnar.
Podle Švejnara existují dvě údobí - stav ohrožení a stav klidu. "V mírovém období bychom měli dát prostředky do ekologie, proti zničení planety," řekl Švejnar. Nato Klaus, který měl výjimečně slovo jako druhý, opáčil, že "nejhorší použití veřejných peněz je dát je na údajný boj s globálním oteplováním."
Chcete si diskusi podrobněji prohlédnout? Sledovali jsme ji v naší online reportáži, kterou naleznete ZDE. Audio záznam celé diskuse naleznete na internetových stránkách Českého rozhlasu ZDE.
Senátory ČSSD Klaus nepřesvědčil, volit budou Švejnara
"Bylo to velice zajímavé, jen škoda, že ne na všechny se dostalo," okomentoval diskusi senátor a zároveň místopředseda ČSSD Petr Vícha. On sám se prý chtěl ještě zeptat na to jak je možné, že prezident Klaus jmenoval po roce 2006 vládu, založenou na přeběhlících, přesto že původně tuto variantu odmítal. "A rovněž byla škoda, že jsme to utnuli zrovna když se začalo mluvit prezidentovu rozhodnutí nejmenoval soudní čekatele," dodal.
Zatím co senátorovi Víchovi překážel nedostatek času, jeho kolegyni Boženě Sekaninové překážel Klaus: "Nelíbilo se mi, že pořád sklouzával k napadání, zatím co pan profesor Švejnar argumentoval, ale neurážel." Na Klausově soupeři se senátorce líbilo všechno "Švejnar to zvládl na jedničku. Navíc je to gentleman," dodala Sekaninová držíce kytici, kterou jí Švejnar věnoval.
Poté se senátoři ČSSD odebrali na společné sezení, na němž jednohlasně potvrdili, že je Klaus nepřesvědčil a v prezidentské volbě dají hlas Janu Švejnarovi.
Odborníci: Švejnar byl příliš akademický
Jiný názor než senátoři ČSSD měli odborníci, kteří debatu sledovali. Například politolog Jan Kubáček soudí, že Švejnar působil "koženě", nechal se "velmi rychle zatlačit do technické, profesorské debaty a prohrál tak mediální prostor."
To potvrdil serveru iHNed.cz také někdejší prezidentský mluvčí Ladislav Špaček, jenž se v současnosti profesionálně zabývá teorií komunikace.
"Debata vyzněla jednoznačně vítězně pro Václava Klause. A to přesto, že začínala v pro něj handicapující pozici. Byl v kotli svých odpůrců. Jak Jana Švejnara, který seděl proti němu, tak senátorů ČSSD. Klaus měl také tu nevýhodu, že narozdíl od Švejnara se u něj nabízí celá řada témat, za něž je možné ho kritizovat, napadat, hodnotit. A senátoři toho náležitě využili," soudí Špaček.
Senátoři se podle Špačka "tvářili, že půjde o duel rovných šancí, ale otázky byly přirozeně zaměřené ve prospěch jejich kandidáta."
Proč Klaus svého diskusního protivníka podle Špačka předčil? "Působil uvolněně, živě, okamžitě odhalil výhodu mluvit jako druhý. Hovořil suverénně, sebejistě. Přízeň a autoritu televizních diváků si získával také využíváním komunikačních floskulí typu: "Je obecně známo, že" nebo "všichni vědci dospěli k názoru, že", za něž pak dosadil nějakou svou pravdu," všímá si Špaček.
"Využíval hojně gestikulace, mimiky, různá ironická pousmátí, byl neustále v pohybu, dynamický... což kamery chtějí." Proto si ho kamera více všímala, pro veřejnost byl zajímavější a dokázala se s ním více ztotožnit.
Naproti tomu Švejnar podle Špačka mluvil přiliš obecně a svým vystoupením nedokázal získat "masového diváka" na svou stranu.
"Švejnar argumentoval vcelku přesvědčivě, myšlenky měl srovnané a akademicky, myslím, že mohl přesvědčit diváky o své pravdě. Ale bylo to suché, racionální, hovořil přiliš obecně a vyváženě. Například na dotaz, zda je pro poplatky u lékaře, neřekl jednoznačně zda je pro, nebo proti. A navíc, dopustil se velmi hrubé chyby, když po úvodním, suverénním slovu Václava Klause, který promluvil zpatra, Švejnar sklopil oči k papíru a začal číst. To je naprostá katastrofa. Kdyby to udělal americký prezidentský kandidát, tak by skončil," podotýká Špaček.
Zatímco Klaus tak působil jako "zkušený matador naší politické scény", který přesně ví, jak se má v dané situaci zachovat, na Švejnarovi bylo podle Špačka patrné, že v podobných diskusích zatím "neumí přiliš chodit".
