Vlk je zdrženlivý k výrokům Klause k dohodě s Vatikánem

Kardinál Miloslav Vlk je zdrženlivý ke vstřícnosti prezidenta Václava Klause, který po úterním setkání s lidoveckými senátory připustil, že by jako hlava státu nevetoval česko-vatikánskou smlouvu. Vlk dal dnes v rádiu Impuls Klausova slova do souvislosti s nadcházející prezidentskou volbou, v níž Klaus bude usilovat o znovuzvolení. "Když to srovnávám s těmi minulými výroky, tak ta změna je obdivuhodná," zhodnotil Vlk Klausův postoj.

Klaus nebude vetovat dohodu politické scény

"Je zapotřebí vždycky určité výroky soudit v kontextu momentální situace. Ten kontext momentální situace je prezidentská volba," řekl Vlk. Odmítl ale odpovědět na dotaz moderátora, zda vnímá Klausova slova jako účelová.

Klaus po jednání s lidoveckými senátory k navrhovanému majetkovému vyrovnání státu s církvemi uvedl, že nebude vetovat řešení, na kterém se politická scéna shodne. Z jeho vyjádření vyplynulo, že obdobné je to podle něj s případnou ratifikací česko-vatikánské smlouvy.

V minulosti přitom Klaus uvedl, že by tuto smlouvu v podobě, v jaké ji parlament již dříve projednával, nepodepsal. V roce 2003 sněmovna návrh smlouvy zamítla.

Přednost bude mít majetkové vyrovnání

Vlk předpokládá, že nejprve bude projednána dohoda o navrhovaném majetkovém vyrovnání státu s církvemi a až poté česko-vatikánská smlouva. Uvedl rovněž, že součástí smlouvy by měla být garance toho, že dohoda o majetkovém vyrovnání bude dále trvat a nemůže být uvnitř státu změněna. "My o tom uvažujeme," řekl ke garanci.

Podle dohody mezi vládní komisí a církvemi by měl stát církvím vyplatit 83 miliard korun. Splácel by je ale postupně během 60 let. Včetně úroků, které budou činit 4,85 procenta ročně, by tak církvím zaplatil celkem 267 miliard. Dohoda ale zřejmě nebude mít v Poslanecké sněmovně snadnou cestu ke schválení. Například ani některým poslancům ODS se totiž nelíbí způsob, kterým má stát církvím jejich majetek splácet, a chtějí o něm vést další jednání.