kostel-cirkev-192-128.jpgDohoda mezi vládní komisí a církvemi o majetkovém vyrovnání zřejmě nebude mít ve sněmovně snadnou cestu ke schválení. Některým poslancům ODS se totiž nelíbí způsob, kterým má stát církvím jejich majetek splácet, a chtějí o něm vést další jednání.

Stát by měl podle dohody církvím vyplatit 83 miliard korun. Splácel by je ale postupně během 60 let. Včetně úroků, které budou činit 4,85 procenta ročně, by tak církvím zaplatil celkem 267 miliard, uvedl v tisku ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

"Představuju si, že se o tom bude ještě jednat, protože toto je opravdu překvapivé řešení. Je překvapivé, protože je použita metoda, která jde mimo rámec dosud známých restitucí po roce 1989," zdůraznil poslanec a exministr financí Vlastimil Tlustý.

Při vracení majetku se podle něj dosud používala buď naturální restituce, tedy vydání majetku, nebo náhrada podle starých odhadních předpisů. Způsob, kdy stát církvi její majetek splácí s úroky, podobně jako by od ní měl úvěr, jde podle Tlustého mimo dosavadní restituční praxi.

Na nestandardní postup upozornila i místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která byla v komisi pro vyrovnání s církemi. Návrh v současné podobě by rovněž nepodpořila. "Nejsem ten, kdo by za každou cenu prosazoval svoje jediné správné stanovisko. Ale myslím si, že to je ještě na diskusi," uvedla. Problém je podle Němcové v tom, že se částka, kterou stát vyplatí, vyšplhá kvůli úrokům na příliš velkou sumu. Zvážit by se podle ní také mělo, zda finanční vyrovnání s církvemi nevybočuje z mantinelů restitučních zákonů.

Další debatu mezi poslanci ODS o podobě majetkového vyrovnání s církvemi očekává i poslanec a ekonomický expert ODS Michal Doktor. "Nebude žádným překvapením, když se názory v ODS budou různit, ale zase to nespatřuji jako něco fatálního. To prostě tak bylo vždycky," řekl.

Sám nechtěl obsah návrhu hodnotit, protože jej prý zatím podrobně nezná. "K nějaké dohodě, která povede k trvalému narovnání vztahů mezi církvemi a státem, dojít musí. Já teď jen nejsem schopen posoudit, jestli takto navrhovaná smlouva je ta správná a případně nezvýhodňuje jednu církev nad ostatními," dodal.

S Kalouskem ale souhlasí v tom, že splátky rozložené v dlouhém čase jsou pro stát jedinou schůdnou metodou, jak se s církvemi může finančně vyrovnat.

Podle Kalouska bude dohoda pro stát výhodná. "Tím, že vyplatíme finanční náhradu, odblokujeme tisíce hektarů půdy i nemovitostí a stát bude tento majetek moci privatizovat," řekl již dříve Mladé frontě Dnes.

Vláda bude plán odškodnění církví posuzovat začátkem příštího roku. Když ho prosadí v parlamentu, budou církve dostávat náhradu od roku 2009.