Ke komunistické totalitě po válce přispěla podle prezidenta Václava Klause významná část české inteligence, která se nechala v meziválečné době omámit levicovými utopistickými vizemi. Dalším důvodem bylo hledání bezpečnostní záruky na východě po zklamání západními velmocemi, řekl prezident při pietní vzpomínce v Praze u Hlávkovy koleje, která je podle něj jedním z tragických symbolů dvou totalitních režimů - nacistického a komunistického.
Prvním zlomovým datem byl podle Klause 17. listopad 1939, kdy němečtí nacisté zahájili útlak, jehož konečným cílem bylo zničení české státnosti a vymazání českého národa z mapy Evropy. "Pohřeb Jana Opletala byl záminkou tvrdého zásahu proti české inteligenci," uvedl prezident.
Podle prezidenta nebylo náhodou, že se přesně o 50 roků později právě po studentské demonstraci spojené s tímto datem zhroutil v Československu komunistický režim, což umožnilo zahájit cestu za svobodou a po dlouhé době opět žít v suverénním demokratickém státě. "17. listopad proto skrývá dvě výročí. Přes velký časový odstup jsou obě propojena, neměli abychom zapomínat ani na jedno, ani na druhé," domnívá se prezident.
Jan Opletal, s jehož jménem se 17. listopad 1939 spojuje, žil v Hlávkově koleji. Byl zraněn 28. října při demonstraci proti německé okupaci a 11. listopadu zemřel. Jeho pohřeb se značnou účastí se stal pro okupanty záminkou k tvrdým represím proti studentům a k uzavření českých vysokých škol. Devět studentských předáků bylo bez soudu popraveno a 1200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.
Pietní akce u Hlávkovy koleje se kromě prezidenta účastnili další političtí představitelé, hodnostáři vysokých škol a především účastníci nacistických represí v roce 1939, kterých dosud žije kolem stovky. Vzpomínali na noční přepadení kolejí nacisty v roce 1939.
