Nejlákavější adresou se v posledních pěti letech stal Středočeský kraj. Směřují do něj občané z celé republiky. Vliv na stěhování má zaměstnanost i výše mezd. Výsledky srovnání jednotlivých regionů Česka dnes na tiskové konferenci představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). "Stěhování do Prahy z celé republiky a výměna mezi Prahou a Středočeským krajem je naprosto stěžejní. Představuje 60 procent stěhování," řekl ředitel odboru veřejných databází ČSÚ Eduard Durník.
Z měst s více než 50.000 obyvatel se podle statistiků vystěhovalo víc lidí, než kolik jich přišlo. Jen v 15 ze 131 měst nad 10.000 obyvatel byl počet přistěhovaných vyšší než vystěhovaných. Nejvíc odliv obyvatel postihuje Karlovarský kraj, kde jich ročně ubývá 4,5 promile. Nejčastěji region opouštějí mladí mezi 20 a 34 lety a vysokoškoláci. Podobně o ně přichází i Ústecký kraj.
Stěhování silně ovlivňují pracovní příležitosti. I když největší pokrok v posledních letech udělal Moravskoslezský kraj, stále podle statistiků za ostatními zaostává. V posledních dvou letech v ČR se zvyšuje zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Nejvíc vzrostla v Libereckém kraji, pracovalo v něm 43 procent zaměstnaných. Tento podíl patří mezi regiony EU k nejvyšším, uvedli statistici.
Kde si lidé více vydělají
ČSÚ také zjistil, že kromě Prahy si lidé vydělají víc v nepodnikatelské sféře než v podnikatelském sektoru. Právě v něm v Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém, Jihočeském, Zlínském kraji a na Vysočině mzdová hladina zaostává. "Polovina zaměstnanců v podnikatelském sektoru zde pobírala hrubou měsíční mzdu nižší než 18.000 korun," upřesnili statistici. Srovnání také potvrdilo, že mzdy žen jsou nižší než mzdy mužů. Úřad se zaměřil na mediánovou, tedy na prostřední hodnotu mzdy. Nejvíc se příjmy přibližují v Praze, kde vydělávají ženy o 14 procent méně. Na Liberecku je to o 15 procent méně. Největší rozdíl - 26 procent - je v Moravskoslezském kraji.
Důchody v Česku se také proti mzdám začínají propadat. Za posledních pět let poměr výše penze ke mzdě totiž klesl. V průměru odpovídá 40,8 procentům příjmu. Protože v Praze jsou nejvyšší výdělky, pražští penzisté mají důchod ve výši jen necelých 30 procent mzdy. Poměr se mírně zvedl jen v Karlovarském kraji. Největší šanci využít služeb penzionů pro seniory či domovů důchodců mají starší lidé na Zlínsku a Ústecku, kde je kapacita těchto zařízení v přepočtu na osoby důchodového věku nejvyšší. Nejhorší je situace v Praze.
Velké rozdíly mezi kraji jsou i ve vědě a výzkumu
Statistici se snažili určit i zaostávající oblasti v jednotlivých regionech. Srovnávali 52 demografických, sociálních, ekonomických ukazatelů a údajů o infrastruktuře a životním prostředí. Podle nich v ČR není kraj, který by byl ve všem výrazně lepší než ostatní. Největší rozdíly se projevují v ekonomické oblasti, nejméně patrné jsou v sociální. Odlišnosti se objevují však nejen mezi kraji, ale i přímo uvnitř kraje. Zatímco situace je nejpříznivější v krajských městech a jejich okolí, horší je na hranici krajů.
Nepříznivé hodnocení si v ekonomice vysloužila východní část ČR a česko-moravské pomezí. Nejsilnější je Brno, zázemí Prahy a ostatní krajská města. Výjimkou je Zlín, Ústí nad Labem a Jihlava. V sociální oblasti si nepříznivé hodnocení vysloužil Karlovarský a Ústecký kraj, sever Olomouckého a Moravskoslezského a jih Jihomoravského kraje.
