Rataj: Čeští neonacisté se většinou vzhlédli v pangermánství

Tuzemské neonacisty nelze podle historika a politologa Jana Rataje z určitého hlediska řadit mezi české nacionální politiky. Většina z nich se zhlédla v kultu pangermánství, převzali i německou nacionální a radikální sudetoněmeckou interpretaci české minulosti.

Neonacisté v České republice jsou filiálkami německých, případně amerických extremistických formací, uvedl dnes Rataj mimo jiné při semináři o dopadech holokaustu na českou a slovenskou společnost v druhé polovině 20. století. Tématem jeho projevu byl "Návrat českého krajně pravicového antisemitismu".

O antisemitismu se dnes na semináři ve sněmovně hovořilo dva dny předtím, než se pravicoví extremisté zřejmě pokusí projít bývalou pražskou židovskou čtvrtí. Úřady jim sice pochod nepovolily a soudy daly magistrátu nakonec za pravdu, extremisté však hodlají akci uskutečnit.

Rataj popisoval českou scénu od autonomních nacionalistů, autoritářských konzervativců, neofašistů až po neonacisty. Antisemitismus se podle něj v těchto hnutích objevuje s rozdílnou intenzitou a zdůvodněním. Po roce 1989 se ale vrátila do hry tradiční předválečná schémata a stereotypy - antisemité tvrdí, že Židé ovládají republiku a usilují o "světovládu". Novým prvkem je podle Rataje antisionismus a nenávist k Izraeli. V české širší veřejnosti však podle něj na rozdíl od německé a rakouské nemá antisemitismus zatím viditelnější ohlas.

Dodal, že tuzemští neonacisté dnes považují popírání holokaustu za "zábavnou provokaci" a "vážněji řeší otázku jeho dokončení". Neonacistický antisemitismus navíc podle něj nezakrývá kontakty a inspiraci islámským terorismem jako formou "politické práce".