Takzvané sjednocování judikatury je jednou z důležitých úloh Nejvyššího soudu. Má zajistit, aby soudy v obdobných případech nevynášely zcela odlišné verdikty. V letošním roce ale soud vydal pouze dvě taková stanoviska, a to se nelíbí některým soudcům a poslancům.
Brožová se však hájí. Nelze prý vytvářet normy na vše a odkazuje na další důležité právní principy, například primát občana nad státem a právo na individuální ochranu práv. "Je přirozené, že si každý případ ponechá svou individuální povahu a tento fakt - totiž nemožnost znormovat vše - je třeba vzít v potaz," míní.
"Sjednocování judikatury je nástroj, který nesmí sloužit k rutinním přístupům soudců či k nainstalování plošné spravedlnosti při současném přehlížení práva jednotlivce na individuální ochranu práv, neboť by nešlo o nic jiného než o posilování totalitních tendencí," uvedla Brožová.
Kvůli nedostatečné sjednocování chtěl loni Brožovou sesadit z čela Nejvyššího soudu bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec a prezident Václava Klaus. Sesazení ale zabránil verdikt Ústavního soudu.
S Brožovou v posledních době polemizovali také například bývalý soudce Nejvyššího správního soudu Jiří Vyvadil a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. "Jako předsedkyně Nejvyššího soudu hájí nepochopitelnou zásadu, že NS principiálně nemá vydávat sjednocující stanoviska v době, kdy nedostatek jednotného rozhodování soudů je jedním z nejvážnějších problémů justice," uvedli ve společném komentáři.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
