Za problémy na českých silnicích nemůže silniční zákon, ale jeho špatná vymahatelnost a nedostatečná kontrolní činnost policie. Ke stoupajícímu počtu mrtvých údajně přispěla i média, která snižují kázeň řidičů. Vyplývá to z analýzy dopadů zákona, kterou pro ministerstvo dopravy vypracovalo Centrum dopravních výzkumů (CDV).

Silniční zákon, který začal platit loni 1. července a zavedl mimo jiné bodové trestání přestupků, je podle analýzy až na drobné nedostatky v pořádku.

Studii, která zhodnotila první rok platnosti silničního zákona, si nechalo ministerstvo vypracovat kvůli chystané diskusi o novelizaci zákona. O dalších změnách má od začátku října na ministerstvu diskutovat asi dvacetičlenná expertní skupina. "Analýza (CDV) je takovým odrazovým můstkem pro práci skupiny," řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Výrazné změny silničního zákona připravuje i skupina odborníků pod vedením poslanců ODS Davida Šeicha a Evy Dundáčkové.

Řidiči měli z nového zákona strach. Měli...

V prvních několika měsících platnosti nového silničního zákona se situace na českých silnicích zlepšila, potom se ale začala vracet do starých kolejí. "Většina řidičů se stala ukázněnější, ale bohužel jen na kratší období, po jehož skončení se přizpůsobili nastaveným podmínkám a přestali se tolik obávat represivních opatření," stojí ve studii.

Za osm měsíců letošního roku zaplatilo dopravní nehody v Česku životem 714 lidí. Za stejné období loňského roku zemřelo 586 lidí, meziroční nárůst tragických případů tak činí téměř 22 procent.

Podle některých odborníků k současnému stavu přispívá i situace, kdy jsou policisté na silnicích málo vidět. To potvrzuje i analýza, podle níž intenzita policejního dozoru na silnicích klesá již od roku 2004. "Lze dokumentovat, že s poklesem aktivity dohledu a dozoru v obcích rychlost v obcích v 1. pololetí 2007 ve srovnání s předchozími obdobími stoupá," všimli si analytici.

Kontrola vážných přestupků se blíží nule

Policisté se prý navíc soustřeďují na kontrolu jen několika málo přestupků, jako je příliš rychlá jízda nebo nepoužívání bezpečnostních pásů. Kontrolu dalších závažných přestupků, například nesprávného předjíždění nebo jízdy na červenou, ale zcela opomíjejí.

"Významnou část (práce policie) tvoří kontroly formalit, zatímco kontrola dalších vážných přestupků se blíží nule. Je zarážející, že tak závažná příčina smrtelných nehod, jakou je nedání přednosti v jízdě, je předmětem kontroly ve zcela minimálním rozsahu," upozornili autoři z CDV.

Ke zhoršení stavu na silnicích krátce po zavedení zákona prý ale přispěla i média a vyjádření některých známých osobností, které zákon a bodový systém kritizovaly. "Namísto podpůrné kampaně byla řidičská veřejnost ze strany médií a části politických kruhů systematicky demotivována," uvádí se v analýze.

Spolupráce médií je podle CDV nezbytná. Dodržování silničních pravidel totiž spočívá v takzvaném principu zastrašení: řidič se více než samotné sankce obává toho, že jeho přestupek bude odhalen. Poukazování na nedostatečnou aktivitu policie tak vedlo ke snížení kázně řidičů, uvádí analýza.

Mírnější tresty za mírnější přestupky a naopak

Analytici do studie zahrnuli i návrhy možných změn. Doporučili například snížit počet přestupků, které jsou trestány odebráním bodů. Překročení nejvyšší povolené rychlosti do pěti kilometrů v hodině nebo nesvícení za nesnížené viditelnosti by se mělo řešit pouze blokovou pokutou.

Policisté by se měli při kontrolách soustředit na nejvážnější problémy. Je například zbytečné kontrolovat svícení v takové míře jako doposud, protože toto pravidlo dodržuje drtivá většina řidičů.

Mezi dalšími návrhy se rovněž objevilo přísnější trestání řidičů, kteří se opakovaně dopouštějí závažných přestupků, zavedení řidičského průkazu na zkoušku nebo povinné doručovací adresy. V budoucnu by se podle analytiků mělo usnadnit a urychlit vyřizování přestupků, protože jinak se vytrácí výchovný účinek sankce.