Svátek práce zřejmě dál zůstane volným dnem, možná se ale změní jeho název na Svátek jara a práce. Senátoři ODS z ústavně-právního výboru tak dnes změnili svůj kritizovaný návrh, kterým chtěli z prvního květnového dne učinit běžný pracovní den. V souladu s původní novelou doporučili také Mezinárodní den žen (MDŽ) nahradit Svátkem matek. Významnými dny by podle výboru neměly být ani Den vzdělanosti a Den rodin.
Svátek práce brání hlavně levice
Proti zrušení Svátku práce a MDŽ, který pořipadá na 8. března, se staví hlavně levicoví zákonodárci. Kvůli rozdílným pohledům na to, zda a co slavit o prvním máji, proto Senát minulý měsíc schvalování novely odložil na září. Odpůrce Svátku práce Jiří Žák (ODS) nyní přišel s kompromisní variantou. "Tím bychom přerušili tu kontinuitu mezi zprofanovaným 1. májem a současně bychom slavili začátek jara," míní. Inspiroval se praxí v Rusku, kde je 1. květen Dnem jara a práce.
Jaro, láska, práce...jako Mácha
Senátor ODS Jiří Oberfalzer neúspěšně navrhoval pro první květen název Svátek jara, lásky a práce. Poukázal přitom na máchovskou tradici, podle něj je podobně hluboká jako tradice prvních májů. Jiří Zlatuška (za LiRA) s úsměvem poukázal na to. že oslava lásky a práce by mohla odkazovat k určité profesi.
Významné dny dle tvořivosti politiků
Na stejném omezení počtu významných dnů, ke kterému dnes dospěl ústavně-právní výbor, se již dříve shodl také výbor pro lidská práva. Rozšíření počtu významných dnů prosadila sněmovna přes nesouhlas Senátu loni na jaře v předvolebním složení. V kalendáři se na návrh KDU-ČSL označil 15. květen jako Den rodin v návaznosti na rozhodnutí OSN z roku 1994, na popud ČSSD a KSČM pak 7. duben jako Den vzdělanosti. Má odkazovat na rok 1348, kdy Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity, první vysoké školy tohoto druhu ve střední Evropě.
Mezi další významné dny patří lednový Den památky obětí holokaustu, červnový Den památky obětí komunistického režimu a den připomínající vyhlazení obce Lidice nacisty či listopadový Den válečných veteránů. K významným dnům patří také 12. březen (Vstup ČR do NATO) a 5. květen (Květnové povstání českého lidu).
Původní novelu o výměně MDŽ za Svátek matek, který se slaví druhou květnovou neděli, navrhl senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny). Podle něj byl MDŽ zprofanovaný komunistickou diktaturou, kdežto Svátek matek má politicky nevyhraněný původ. Gajdůšková naopak označila MDŽ za mezinárodní svátek žen a odmítla jeho spojování jen s komunistickým režimem.
