ODS
Reforma má kromě opozice největší kritiky právě uvnitř ODS. K největším patří poslanec a exministr financí Vlastimil Tlustý, který tvrdí, že vládní plán poškodí střední třídu a že ODS dostala při jednáních v koalici do reformy málo ze svého programu.
Společně se sedmi poslanci založil platformu, jejímž cílem je návrat k programovým základům ODS. Mimo jiné požaduje razantnější snížení daní oproti vládnímu návrhu a v případě neúspěchu vyjednávání chce daňovou část z reformy vyjmout.
KDU-ČSL
Změny v reformě žádají i lidovci, kterým nejvíc vadí poplatky ve zdravotnictví. Chtějí, aby u lékaře nemusely platit děti do 15 let. Poslanec Ludvík Hovorka chce navíc zrušit poplatky pro lidi do 18 let a zpochybňuje poplatky u lékaře obecně.
Zdravotnickou část by z reformy nejraději vyjmul. Nevyloučil, že bez těchto změn vládní balík nepodpoří. Svůj hlas Hovorka údajně nedá ani případnému razantnějšímu snížení daní. S tím nesouhlasí ani místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal, který by také uvítal vyjmutí daňové části z reformního balíku.
Strana zelených
Zelení nemají vůči návrhu výraznější výhrady, s verzí, kterou vláda přijala, souhlasí.
ČSSD
ČSSD prohlásila, že reformní návrhy nepodpoří. Vládní reforma veřejných financí je dle ČSSD nespravedlivá, zbytečná, zmatená a zhorší životní úroveň 95 procent obyvatel. Dle stínového ministra financí ČSSD Bohuslava Sobotky zvýší v roce 2010 schodek státního rozpočtu nejméně na 90 miliard korun.
KSČM
Komunisté reformu nepodpoří. Návrhy vlády jsou dle nich koncepčně pochybné, deformují systém veřejných financí a vedou k omezení zbytků sociálního státu. Jejich případné schválení by zhoršilo situaci většiny lidí a problémy deficitu a hospodářského růstu by nevyřešilo. Komunisté navrhují mimo jiné progresivně zdanit příjmy a zrušit osvobození od dědické daně pro majetky nad deset milionů korun.
Další názory na reformu
Prezident Václav Klaus
Podle prezidenta je vládou připravená reforma krok správným směrem, mohla však přijít dřív a měla být razantnější. Vládní návrh je podle něj spíše soubor dílčích stabilizačních opatření. Uvědomuje si však také, že razance reformy souvisí se sílou koalice ve sněmovně.
Česká národní banka (ČNB)
Dle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy je reforma krok správným směrem, je však málo razantní - pomůže stabilizovat veřejné rozpočty v krátkém období, ale nezaručuje udržitelnost veřejných financí v delším horizontu. Jejím kladem podle Tůmy je, že neplánuje výrazně snížit investiční výdaje.
Hospodářská komora ČR (HK)
Podle prezidenta komory Jaromíra Drábka je v zájmu všech občanů ČR, aby byla reforma přijata, i když by měla být ještě razantnější. HK je toho názoru, že by snižování daní nemělo být postupné, ale jednokrokové, a chce zachovat daňové zvýhodnění stravenek na straně zaměstnavatelů.
Svaz průmyslu a dopravy
Podle prezidenta svazu Jaroslava Míla neodpovídá prezentovaná reforma tomu, co si členové svazu představovali. Uvítali by razantnější kroky, například postupné snižování daní se podle Míla míjí efektem. Na druhou stranu ale svaz považuje plánovaná opatření vlády za krok správným směrem.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů ČR (ASO)
Odbory chtějí reformu zastavit nebo zásadně změnit. Podle pozměňovacích návrhů ČMKOS se mají všechny klíčové změny v daních, sociálních dávkách a zdravotnictví, které mají dle vlády zastavit zadlužování státu, z reformy vypustit. Odboráři tvrdí, že reforma poškozuje většinu občanů a prospěje jen nejbohatším. Svůj cíl, snížit deficit veřejných financí, prý neplní. Proti reformě jich v červnu asi 30.000 demonstrovalo v Praze. ASO navíc hodlá pokračovat v přípravě generální stávky.
Česká lékařská komora (ČLK)
ČLK odmítá reformu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Omezí prý peníze na zdravotní péči, tím i její kvalitu a dostupnost. ČLK připravila vlastní reformní návrhy, jejich základem je stanovení rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění. Na ostatní by si lidé mohli připlatit. ČLK také nesouhlasí s tím, aby se reforma zdravotnictví spojovala s reformou veřejných financí.
Obce
K reformě mají výhrady také starostové obcí, neboť podle nich neodstraňuje diskriminaci malých obcí při rozpočtovém určení daní. Starostové ze Zlínska připravili vlastní návrh financování obcí a měst.
