Premiér Mirek Topolánek je přesvědčen o tom, že se Rusku nepodařilo a nepodaří rozdělit země EU a NATO kvůli otázce amerického protiraketového štítu. Topolánek dnes novinářům řekl, že například na posledním summitu EU se mezi politiky o radaru nemluvilo ani neformálně. "Rusku se nepodařilo vrazit klín mezi země EU," konstatoval český ministerský předseda. Předpokládá, že se to Moskvě nepodaří ani mezi zeměmi Severoatlantické aliance. Praha by chtěla, aby americký systém byl začleněn právě i do NATO.
Premiér na podporu svých tvrzení doplnil, že ve schválených tezích pro novou smlouvu o fungování unie zůstalo to, že bezpečnost bude "výlučně" v pravomoci jednotlivých států.
Rusko je kritikem amerických záměrů na výstavbu evropského pilíře protiraketového systému. Moskva varuje před obnovením studené války, tvrdí, že by se mohla narušit strategická rovnováha. Z Ruska se také ozývají hlasy, že protiraketová obrana v Evropě by mohla narušit spolupráci Ruska s EU a NATO. Rusko proto nabídlo, že by místo Evropy mohla část štítu být v Ázerbájdžánu. To pozorovatelé považují za signál, že je Rusko ochotno jednat.
Další balkánské země do EU je nezbytná, soudí Topolánek
Premiér se dnes dotkl i dalšího tématu, když varoval před tím, aby státy Evropské unie zpochybňovaly svoji otevřenost k dalšímu rozšíření. Některé země podle něj na posledním summitu EU dávaly najevo, že po přijetí Chorvatska by měla ohledně rozšiřování nastat delší pauza. Topolánek však soudí, že postupná integrace dalších balkánských zemí do EU je nezbytná.
"Jestli někdo zpochybňuje tento proces agendy otevřenosti, tak to je velká komplikace," řekl dnes novinářům premiér. Doplnil, že postkomunistické země vnímají situaci na Balkáně citlivěji než ostatní členské státy EU.
Chorvatsko již o přistoupení do EU vyjednává. Není vyloučeno, že jednání budou vrcholit za českého předsednictví v roce 2009. Také další země Balkánu o členství v EU stojí a česká diplomacie zastává v této věci politiku otevřených dveří.
Rezervovaný postoj některých "starých" členských zemí k rozšiřování se podle Topolánka na summitu neposunul ani "o píď". Proti rychlé integraci podle některých informací vystupovalo například Rakousko.
Topolánek je proti referendu ohledně nové smlouvy o EU
Ohledně závěrů summitu se Topolánek ještě vrátil k vyjednanému textu, který má být podkladem pro vznik nové smlouvy pro činnost současné rozšířené EU, jež má nyní 27 států. Premiér zopakoval, že o nové smlouvě by nemělo být v ČR referendum, jak se naposledy zmínila opoziční sociální demokracie. Podle něj bude levnější a vhodnější schválit smlouvu v parlamentu, jak to chce většina zemí EU.
Summit byl tentokrát velmi vyostřený hlavně kvůli tvrdému postoji Polska k poměru hlasování v EU. Topolánek konstatoval, že česká delegace byla zpočátku summitu tou, která udržela polské kolegy u jednacího stolu. Připustil, že některé návrhy Polska byly ve vypjatých ranních hodinách nepochopitelné. Česká podpora Polsku nebyla "bezbřehá", dodal.
