Lékaři často pacienty odkazují na jinou ordinaci s vysvětlením, že mají plné kartotéky a na dalšího člověka už nemají kapacitu. "Zdravotní pojišťovna v tom občanovi pomůže, vyhledá mezi svými smluvními lékaři toho, který má volnou kapacitu, a může lékaře donutit, aby pacienta přijal," radí ministr Julínek. Povinnost pojišťoven podle něj vyplývá ze zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Údaje o výkonech lékaře a počtu jeho pacientů má pouze pojišťovna. K těmto údajům nemá přístup ani ministr ani krajský úřad, kam se často občané se stížnostmi obracejí. Nemá je ani Česká lékařská komora, u níž by si lidé měli stěžovat, když se k nim lékař chová špatně.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera řekl České tiskové kanceláři, že nikde v tomto zákoně ale není hranice, kdy by se dalo říci, že ordinace je přeplněná. "Zdravotní pojišťovny mají přehled, ale pokud praktický lékař řekne, že 2 000 registrovaných pacientů je pro něj strop, nikdo mu nemůže říkat, že má vzít 2 001. A může to teoreticky říkat, i když jich bude mít jen 1 500," popsal Kothera.
Potvrdil, že občané se obracejí s žádostí o pomoc na pojišťovny, ale jsou regiony, kde téměř řešení není. Pojištěnci pak musejí počítat s tím, že za péčí budou muset dojet i do vzdálenějších míst. "Není nikoho povinnost, aby lidé měli péči u domu," poznamenal Kothera. Pojišťovna se podle něj někdy setká i s tím, že když domluví klientovi ošetření u vzdálenějšího lékaře, nemá pacient už zájem.
Pokud odejde do důchodu lékař v takzvané střediskové obci, trvá někdy i několik měsíců, než zdravotní pojišťovna získá pro tamní ordinaci nového lékaře. Občané budou muset podle Kothery do budoucna přijmout, že ordinace otevřené v obci na dvě půldne nebudou a lidé si budou muset dojet třeba deset kilometrů do města.
Ministr už dříve řekl, že chce v zákoně stanovit, na jaké výkony a ošetření má pacient v jakém čase a vzdálenosti od svého domova nárok. Na specializovaná a drahá vyšetření by lidé jezdili do center, kterých by byl omezený počet.
