Kardinál Miloslav Vlk zůstává v čele české katolické církve. Papež Benedikt XVI. nepřijal jeho rezignaci, kterou musel podat stejně jako každý biskup po dovršení věku 75 let. Kardinál to dnes oznámil na mši při příležitosti jeho životního jubilea, které oslavil ve čtvrtek. Pražský arcibiskup posléze Radiožurnálu řekl, že to vnímá jako satisfakci.
"Myslím si, že mnozí čekali, že odejdu. A poněvadž mne považovali za překážku v některých jednáních, tak v tomto smyslu je to určitě pro mne satisfakce, že já tady zůstávám a že bude nutné se smířit s tím, že v těch jednáních, pokud moje kompetence stačí, se budu angažovat dál," řekl Vlk Radiožurnálu.
"Pan kardinál zůstává ještě dva roky," řekl podle agentury ČTK jeho sekretář Tomáš Roule.
Kardinál Vlk, který s touto alternativou počítal, před několik dny ČTK řekl, že pokud papež jeho demisi nepřijme, tak že se bude dále věnovat výstavbě kostelů na sídlištích kolem Prahy, přípravě synody a aktivnímu zapojování laiků do života a práce církve.
Vlkovi popřál Havel i na třicet biskupů z celého světa
Děkovné slavnosti v katedrále sv. Víta se zúčastnila řada čestných hostů včetně někdejšího prezidenta Václava Havla, několik stovek kněží, jáhnů a řeholníků a řeholnic, na třicet biskupů z Česka, z Evropy, Asie a Afriky i představitelé dalších křesťanských církví.
"Počet biskupů, kteří v 75 letech podali demisi a žijí, je velký. Mnozí jsou při síle. Nebylo by dobré, aby se církev zbavovala služby těchto pracovníků. Je na papeži, aby jejich demisi přijal, nebo odložil," řekl v promluvě kardinál Tomáš Špidlík ještě předtím, než byla známa odpověď hlavy katolické církve na Vlkův dubnový dopis.
Špidlík v zamyšlení o jubilantovi vyjádřil svou víru, že Bůh určí každého člověka k jeho osobnímu povolání - a k tomu mu dává potřebný věk.
Českým primasem se Vlk stal v březnu 1991, kdy byl jmenován arcibiskupem pražským. V listopadu 1994 byl jmenován kardinálem. Patřil k blízkým spolupracovníkům papeže Jana Pavla II. Účastnil se konkláve ve Vatikánu a volby papeže Benedikta XVI.
