Průměrná doba nemoci se v Česku v prvním letošním čtvrtletí zkrátila. Zatímco před rokem zůstávali pracovníci na nemocenské v průměru 34,7 dne, nyní bylo stonání zhruba o 3,4 dne kratší. Lidé se léčili průměrně 31,3 dne. Proti loňsku pak ubylo i dnů, které celkem prostonali. Oznámila to mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Štěpánka Filipová.
Nejvíce se stoná na jižní Moravě, nejméně v Praze
Podle ní se stonání zkrátilo ve všech krajích. Nejdéle zůstávali nemocní doma v Moravskoslezském kraji, a to bezmála 38 dní. Naopak nejrychleji se v průměru do zaměstnání po nemoci vraceli pracovníci v Praze, a to za 26,2 dne.
Proti loňskému prvnímu čtvrtletí ubylo letos i prostonaných dnů. Zatímco loni jich správa evidovala přes 30,4 milionu, letos jich bylo 29,2 milionu. "K největšímu meziročnímu poklesu došlo v Moravskoslezském kraji, a to téměř o pět procent, tedy o 191.683 dní na celkem 3,978.164 dnů," upřesnila mluvčí.
Nejčastěji pracovníci v prvním čtvrtletí stonali s nemocemi dýchací soustavy. Doma kvůli nim byli v průměru 15,8 dne. Vyléčení z nachlazení a viróz trvalo podle údajů správy 15,7 dne. Chřipka vyřadila lidi z práce v průměru na 14,1 dne. Léčení chorob dýchacích cest si vyžádalo celkem osm milionů dnů.
Déle v průměru v prvním čtvrtletí stonaly ženy. Na nemocenské byly 32,2 dne. Pracovní neschopnost muže trvala v průměru 30,6 dne. Nejdéle se zotavovaly ženy mezi 50 a 59 lety. Stonaly v průměru 41,3 dne. Mezi muži byli na nemocenské nejdéle šedesátníci, a to průměrně 51,8 dne. Naopak nejkratší dobu zůstali kvůli nemoci mimo zaměstnání lidé do 20 let.
Na pracovní neschopnost má podle správy vliv mimo jiné výše mzdy, nezaměstnanost v regionu i věk pracovníků. Například některé firmy se zaměstnanců v předdůchodovém věku snaží zbavit. Protože lidé ještě nemají nárok na penzi, bývají nemocní.
