Česká vláda ve středu oznámila, že začíná o vybudování protiraketového radaru v Česku oficiálně jednat. Varšava by podle Pastwy měla oficiální verdikt oznámit v krátké době. Polská diplomacie zatím pouze odeslala do USA nónu, že je připravena jednat, vláda však zatím o zahájení vyjednávání nerozhodla.

"Domnívám se, že to bude kladné rozhodnutí. Obzvlášť po rozhodnutí české vlády," řekl Pastwa v rozhovoru s ČTK. Vyslovil se také proto, aby vlády Polska a Česka vyjednávání s Američany koordinovaly a vedly souběžně.

Spojené státy oslovily se žádostí Česko, kde by chtěly mít radar, a Polsko, na jehož území by mohla být asi desítka raket. V Česku má část systému stát ve vojenském újezdu Brdy a v Polsku možná na severu u Baltského moře. Jednání Praha s Washingtonem povede zřejmě celý letošní rok.

Severní soused zvolil ve věci americké žádosti trochu jiný postup. Polsko oznámilo na konci února, že je připraveno jednat o umístění části protiraketové základny na jeho území. Poprvé oficiálně jednal představitel USA s polským ministrem obrany Aleksanderem Szczyglem o základně minulý týden. Polská vláda však zatím o případném umístění části štítu a o vyjednávání nerozhodla. Mělo by se tak stát v nejbližších týdnech. Kývnout na nabídku USA chce premiér Jaroslaw Kaczyński, ale pouze za jasně daných podmínek.

Pastwa uvedl, že protiraketový štít ve střední Evropě zajistí bezpečnost regionu, evropského kontinentu a USA. Proti jeho výstavbě ale protestuje Moskva. Systém podle polského velvyslance nemůže Rusko v ničem poškodit. Doplnil, že jak Rusko, tak členské země NATO byly o záměru informovány. Podle něj to poprvé bylo před čtyřmi lety.

Proti systému se staví část polské i české veřejnosti. Velvyslanec soudí, že základna je podobně citlivý problém, jako je třeba stavba jaderné elektrárny či dálnice, proto se objevují protesty. V případě protiraketového systému se jedná o strategickou bezpečnost státu, zdůraznil. Dodal, že je také mnohem méně škodlivý, než jsou například elektrárny.
Diplomat si myslí, že Polsko a Česko by měly vyjednávat společně, aby získaly co nejlepší podmínky. "Víme co je před námi. Máme společného partnera, kterým jsou Spojené státy. Na druhé straně stolu jsme my - Polsko a Česká republika. Budeme se snažit náš postup koordinovat," řekl.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg očekává, že rozhovory s Američany potrvají přibližně do konce roku. V Česku by případné postavení radaru měl schválit parlament nebo i prezident, což by záleželo na typu smlouvy. Opozice požaduje referendum.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace