V ČSSD se šíří nejistota z možného zániku strany kvůli letitému sporu s advokátem Zdeňkem Altnerem, který ČSSD zastupoval ve sporu o Lidový dům v Praze. Podle zdroje ČTK vedení strany rozdalo předsednictvu mandátní smlouvu s Altnerem, kterou podepsal někdejší předseda Miloš Zeman. Vyplývá z ní údajně, že sankce, o kterých právník hovoří, ve smlouvě jsou. Předsednictvo prý dokonce zahájilo přípravu k založení nové strany v případě, že by ČSSD v konkurzu opravdu skončila.


Od roku 2000 advokát vymáhá po ČSSD honorář 93 milionů korun, který od té doby narostl o úroky a sankce na více než 19 miliard korun. Advokát podal na ČSSD u Městského soudu v Praze návrh na konkurz a jednat o mimosoudním vyrovnání s ní už nechce, protože prý jejímu vedení přestal věřit.


Vedení strany Altnerovy požadavky veřejně zlehčuje. Předseda ČSSD Jiří Paroubek opakovaně uvádí, že jsou z říše pohádek. Některé části smlouvy, na jejichž základě Altner uvedené částky vymáhá, jsou podle něj "v rozporu s dobrými mravy".

Dnes Paroubek oznámil, že strana Altnerovi už dříve zaplatila 18 milionů korun, 33 milionů dala do notářské úschovy a dalších 93 milionů do notářské úschovy dá, nebo požádá, aby na ně poskytla záruky renomovaná banka.

Advokátovy požadavky ale dále zpochybňoval, zejména úrok. Ujišťoval také, že ČSSD jiné věřitele nemá, takže jí konkurz nehrozí.


Advokát však tvrdí, že věřitelé existují, ale mají strach se o své pohledávky přihlásit. Proto se obrátil dopisem na ministra vnitra Ivana Langra s dotazem, zda jim policie zajistí ochranu, když jejich jména zveřejní. Policejní prezidium uvedlo, že o ochranku může požádat kdokoli. Její přidělení policie posuzuje individuálně.


Někteří sociální demokraté se obávají, že v krajním případě by se ani nemusel konat sjezd ČSSD naplánovaný na 23. až 25. března. Konkurzní správce by podle nich těžko dovolil, aby za něj strana zaplatila pět až osm milionů korun.
Na sobotním zasedání ústředního výkonného výboru podle informací ČTK někteří členové svému vedení vytýkali, že strana s Altnerem nejedná. Rozhovory se podle jejich soudu zadrhly po odchodu místopředsedy Martina Starce. Paroubek dnes řekl, že strana hledala nové řešení.


Strach z konkurzu se v ČSSD šíří také proto, že se někteří sociální demokraté obávají politické poptávky po vyřešení sporu v neprospěch opoziční strany. Připomínají, že to byl v 90. letech ministr financí Ivan Kočárník (ODS), který v žalobě požadoval, aby soud určil vlastníka Lidového domu. Nyní je podle některých sociálních demokratů situace mnohem horší. Myslí si, že by strana mohla přijít nejen o svůj majetek, ale také o státní dotace.


Dlouhodobě tížívá finanční situace ČSSD se změnila po lednu 2000, kdy Ústavní soud straně přiznal právo na vlastnictví Lidového domu v Praze. Lukrativní nemovitost a pozemky se tak staly výrazným zdrojem peněz stranické pokladny. Od státu získala strana loni po volbách do Poslanecké sněmovny za hlasy voličů jednorázově 173 milionů korun, kromě toho dostává každoročně na činnost deset milionů korun a za každého poslance 900.000 korun, tedy celkem 66,6 milionu korun ročně.


Stejnou částku přinese do stranické pokladny každý senátor. ČSSD jich má nyní 12, což představuje 10,8 milionu korun ročně. Stát vyplácí ČSSD také roční příspěvek 250.000 za každého krajského zastupitele. V roce 2005 hospodařila ČSSD s celkovými příjmy ve výši 170,59 milionu korun, přičemž od sponzorů dostala 34,02 milionu a na členských příspěvcích vybrala devět milionů. Výdaje strany činily 152 milionů korun.


V případě konkurzu by byl do konkurzní podstaty zahrnut vedle veškerých aktiv strany podle právníků i volební příspěvek za poslanecké a senátní mandáty.
Kdyby se sociální demokraté rozhodli založit novou stranu, nemohli by zřejmě minimálně po dobu konkurzu a ukončení činnosti ČSSD zaregistrovat nový subjekt se stejným nebo podobným názvem. Navíc správce konkurzní podstaty by mohl do aktiv zahrnout i název a logo strany jako ochrannou známku. Za ni by pak musel zájemce zaplatit.


Stará a nová sociálnědemokratická strana, i kdyby na sebe navazovaly ideově, by neměly právní kontinuitu. Nový politický subjekt by proto zbytek dluhu nezdědil, tvrdí právníci.