Ústavně právní výbor sněmovny dnes přes odpor sociálních demokratů a komunistů podpořil vznik Ústavu paměti národa. Kromě koaličních poslanců hlasoval pro příslušný návrh zákona i bývalý člen ČSSD Miloš Melčák, který tak zaujal jiný postoj než jeho někdejší straničtí kolegové.
Výbor mimo jiné navrhl rozšířit působnost ústavu - měl by se zabývat i dobou nacistické okupace. Původní senátní předloha počítá s tím, že bude zkoumat a zpřístupňovat dokumenty z období komunismu. O osudu a podobě normy rozhodne dolní komora na některé z příštích schůzí.
O potřebě vzniku se přou i odborníci
Poslanci ČSSD a KSČM navrhovali zamítnutí předlohy již loni v listopadu, kdy se ve sněmovně odehrálo její první čtení. Socialisté a komunisté míní, že nový ústav bude přinejmenším nadbytečný a nákladný. Vznik ústavu by podle kritiků pozastavil až na pět let zkoumání dokumentů moderních českých dějin, které by prý mohly být při jejich centralizaci poškozeny nebo ztraceny. Zastánci zákona tyto výtky odmítají. Soudí, že vznik ústavu pomůže k tomu, aby se republika vyrovnala se svou minulostí.
Lednové diskusní fórum ve sněmovně naznačilo, že zřízení Ústavu paměti národa rozděluje nejen politiky, ale i zástupce historické a archivářské obce. Odpůrci tvrdí, že vzniká na politickou objednávku a objektivnímu bádání neprospěje. Jejich oponenti poukazují na to, že ústav pomůže lepšímu zpřístupnění archivů komunistické StB. Současné instituce podle nich výzkum komunistické totality opomíjejí.
Při dnešním jednání výboru k poslancům promluvil místopředseda Vědecké archivní rady Václav Ledvinka a normu podpořil.
