Záměr, aby se jednání o základně vedla na půdě NATO a EU, vyplynul z víkendového sjezdu Strany zelených, která prosazování takového postupu uložila svým ministrům a poslancům. Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce označil za samozřejmé; pozastavil se spíše nad tím, že zelení na kongresu podle něj jednoznačně nevyjádřili své stanovisko k základně.


Také podle Fülleho je těžké si představit, že by se debata o umístění pilíře americké protiraketové obrany v Evropě odehrála bez NATO. "Počítáme s tím, že výhody tohoto systému budou sdílet všichni evropští členové," uvedl. Podle něj má být integrován do aliančního systému řízení a velení.


Füle přitom poukázal na studii proveditelnosti, která byla v NATO zpracována k protiraketové obraně. V jejím rámci má NATO také popsány hrozby plynoucí z umístění americké základny, řekl. Nyní aliance pracuje na aktualizaci těchto hrozeb, její dokončení je podle velvyslance otázkou spíše týdnů než měsíců.


Zaorálek se v této souvislosti podivil nad tím, jak se v Česku může vést debata o základně, když například náčelník generálního štábu Pavel Štefka ještě zmíněnou studii proveditelnosti ani nepřečetl. Štefka to přiznal v rozhovoru pro sobotní Právo. Uvedl, že žádné podrobnosti ke studii, která čítá deset tisíc stran, nelze sdělit, protože jsou utajené. "Já osobně jsem studii taky neviděl, takže k tomu nejsem schopen říci víc," řekl deníku.


Česko v současné době s Amerikou o umístění protiraketového radaru jedná, hovoří se o lokalitě v jihozápadní části újezdu Brdy. Protiraketové střely Američané plánují umístit v Polsku. Podle amerického velvyslance v ČR Richarda Grabera se plánovaný protiraketový štít stane součástí obranného mechanismu Severoatlantické aliance. NATO jeden radar v Česku už má - v Nepolisech.

Související