Zhruba každý druhý Čech nesouhlasí se zřízením vojenské základny USA na území České republiky, ani kdyby americká základna v Česku přinesla bezvízový styk se Spojenými státy. Pro souhlas s umístěním základny na území České republiky by se v případě zrušení víz vyslovilo asi 31 procent dotázaných. Zjistila to agentura RCA Research.


Zrušením víz kvůli americké žádosti stoupenci základny často argumentují, politici obou zemí ale přímou souvislost odmítají.


USA mají zájem vybudovat v Česku radarovou základnu, protiraketové střely by měly být rozmístěny v Polsku. Proti radaru jsou v Česku sociální demokraté a komunisté, zelení svůj souhlas podmiňují začleněním základny na českém území do společné obrany NATO. Ostře odmítavou reakci vyvolaly plány Washingtonu v Rusku.


Předseda ČSSD Jiří Paroubek připustil, že nynější odmítavý postoj jeho strany by se mohl změnit na základě nových informací, které vyplynou z jednání s USA, nebo kdyby se stala základna součástí kolektivní obrany NATO. Případné rozmístění části amerického protiraketového systému v Česku a Polsku bude figurovat na programu ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance, kteří se sejdou ve čtvrtek a v pátek ve španělské Seville.


Vyšší podpoře se radar v Česku těší mezi muži (37 procent) než mezi ženami (27 procent). Nejvíce základnu odmítají Jihočeši, jen 12 procent z nich je pro, nejvstřícněji se k ní stavějí lidé z Plzeňského kraje, souhlasí s ní tam každý druhý. Americká základna s protiraketovým radarem by měla stát v západní části vojenského prostoru Brdy, tedy na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje. Z hlediska vzdělání s jejím umístěním souhlasí nejčastěji vysokoškoláci (30 procent) a nejméně často lidé bez maturity (16 procent), uvedla agentura.


Proti základně demonstrují aktivisté, kteří požadují celostátní referendum. Podle zahraničních pozorovatelů jsou vlády v České republice a Polsku odhodlány prosadit plán na umístění části americké raketové základny na svých územích navzdory prudkému odporu veřejnosti i navzdory tomu, že systém (radar dalekého dosahu v Česku a základna s desítkou protiraketových střel v Polsku) nyní neposkytne ani jedné ze zemí ochranu.


Víza do Spojených států by pro Čechy mohla být zrušena před koncem volebního období prezidenta George Bushe v lednu 2009. Tento termín odhadl při nedávné návštěvě v Praze tajemník ministra vnitřní bezpečnosti USA pro zahraniční záležitosti Paul Rosenzweig. Připustil také, že souhlas s americkou žádostí může mít nepřímý dobrý vliv na jednání. Nepřímý vliv připustil také vicepremiér a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS). Spojování obou věcí nedávno odsoudil například exprezident Václav Havel, ačkoli i on je spíše stoupencem základny.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist