Merkelová s euroústavou narazila u Topolánka i u Klause

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová si v Praze vyslechla české výhrady k evropské ústavě. Při společném jednání jí je sdělil premiér Mirek Topolánek. Podle něj by společná euroústava měla být srozumitelnější a jednodušší a neměla by diskvalifikovat nové členské státy. Řekl to na tiskové konferenci.

"Úspěch v EU můžeme mít jen tehdy, pokud potáhneme všichni za jeden provaz a stejným směrem," řekla novinářům kancléřka. Dodala, že chce této myšlence dělat reklamu. Nečekala prý ani, že by při své krátké pražské návštěvě s českou stranou otázku euroústavy vyřešila.

Topolánek: Bez ústavy to jde dobře
Podle Topolánka to, že EU ústavu nemá, její fungování nijak neblokuje. Neocitla se kvůli tomu ani politické, ani institucionální krizi, uvedl. Podle něj je debata o dokumentu nutná spíš kvůli dalšímu rozšiřování unie. Euroústavu ratifikovalo 18 zemí. Občané Francie a Nizozemsko ji odmítli v roce 2005 v referendu.

"Myslíme si, že dokument má být čitelnější, srozumitelnější, průhlednější speciálně pro evropské občany. Myslíme si, že mají být přesněji vymezeny kompetence jak unie, tak na národní úrovni jednotlivých států," řekl premiér. Podle něj by měl dokument zamezit "diskvalifikačním podmínkám, kterým jsou vystaveny nové země".

Merkelová řekla, že český premiér ohraničil "velmi zajímavý rámec", od něhož by se mohla odvíjet další podrobnější jednání. "Jsem velmi spokojena," ohodnotila výsledek schůzky kancléřka. Diskusi označila za konstruktivní. Topolánka pozvala k dalšímu jednání do Berlína. Premiér na oplátku ohodnotil debatu přívlastkem pozitivní.

Debata by neměla brzdit ostatní reformy
Česká strana podle Topolánka vítá německou "odvahu a také nutnost" znovu obnovit diskusi o společné evropské ústavě. Premiér považuje za posun správným směrem i to, že se o dokumentu nyní jedná na mezivládní úrovni. "České republice to vlastně poprvé dává možnost zcela kompetentně a plnohodnotně se té diskuse účastnit," dodal premiér.

Merkelová se s Topolánkem shodla na tom, že debata a vyjednávání o evropské ústavě by neměly v době německého předsednictví EU odsunout do pozadí sociální a ekonomické reformy sedmadvacítky. Kancléřka uvedla, že mezi priority patří i hospodářský růst, sociální jistoty, energetická politika unie a odstranění byrokracie.

Merkelová chce mezi 21. květnem a 1. červnem pozvat do Berlína k dvoustranným jednáním o evropské ústavě představitele jednotlivých členských zemí. Již 2. ledna vyzvala jejich vlády k formulování klíčových postojů a k vyslání zmocněnců, kteří by o ústavní smlouvě vyjednávali. Prvním výsledkem se má stát 25. března v Berlíně evropská deklarace, která by popsala hodnoty a smysl unie. Debata o oživení ústavy by následovala.

Večeře s prezidentem na Hradě a příměr k husitům
Merkelová z jednání s premiérem odjela na Hrad na večeři s prezidentem Václavem Klausem. Prezident na tiskové konferenci uvedl, že došlo k přátelské a užitečné diskusi. S kancléřkou prý nemá shodné názory, ale shodli se na tom, že je třeba jít dopředu po malých krůčcích. Neshoda panovala především v tom, že Merkelová je přesvědčena o možnosti diskuse v rámci stávající textu, zatímco prezident tuto diskusi považuje za nereálnou.

Atmosféru schůzky dokresluje moment, kdy kancléřka prokázala dokonalou znalost české historie. Řekla, že husité bojovali o každý milimetr a Klaus se jim ve svém úsilí podobá. Prezident oponoval slovy, že Evropská ústava není pohyb o milimetr, ale že to je pohyb o kilometr a v tom se lišíme.