Sociální demokraté by za určitých okolností mohli akceptovat umístění radarové části protiraketové základny v České republice. Novinářům to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Schválení výstavby základny by se podle něj mohlo obejít i bez referenda. Paroubek ale zároveň upozornil na to, že je s tímto názorem v ČSSD zatím v menšině. Vznik základny podporují ODS a KDU-ČSL. Komunisté jsou ostře proti. Zelení chtějí, aby zařízení bylo součástí obranného systému NATO.
Podle Paroubka bude postoj sociálních demokratů záležet na parametrech a velikosti základny. "Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem," řekl.
ČSSD by podle Paroubka mohla slevit i ze svého požadavku, aby o základně lidé rozhodovali v referendu. "Pokud to bude nějaké menší zařízení, tak si myslím, že hlasovat o tom formou referenda by bylo jako jít s kanonem na vrabce," řekl. Dodal, že o parametrech základny bude ČSSD jednat s velvyslancem USA v Česku.
ODS základnu podporuje. Premiér Mirek Topolánek řekl, že by byl raději, kdyby v Česku byla základna s obrannými raketami, i tak ho ale těší, že český stát se může projektu účastnit aspoň radarem. O umístění základny by podle něho měl rozhodnout parlament. Referendum o této otázce není nezbytné, míní.
Křesťanští demokraté se k radarové základně stavějí také spíše vstřícně. "Jsem si vědoma toho, že umístění amerického radarového stanoviště na našem území je pro občany České republiky citlivou záležitostí. Tuto věc bychom neměli posuzovat ideologicky, ale na základě toho, zda umístění radaru zvýší bezpečnost České republiky," řekla novinářům ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL).
Komunisté ostře odmítají jakoukoliv americkou základnu v Česku, včetně radarové. Vláda podle nich jednáním o základně "zrazuje občany ČR a suverenitu státu". Požadují proto, aby o základně občané rozhodli v referendu. Návrh zákona o referendu, který ve sněmovně neúspěšně prosazovali již na podzim, chtějí předložit co nejdříve znovu.
Předseda KSČM Vojtěch Filip Topolánkovi také vyčetl, že umístění základny v posledních měsících dojednával, aniž o tom informoval Poslaneckou sněmovnu a veřejnost. "Evidentně věděli, že se to odkládá právě do vyřešení důvěry vládě," řekl. Fakt, že americká žádost přišla krátce poté, co trojkoaliční kabinet získal důvěru, je podle Topolánka shoda náhod. "Ten krok byl očekávaný a očekávatelný," uvedl dnes.
Šéf zelených Martin Bursík řekl, že jeho strana o svém postoji k základně rozhodne teprve poté, co se důkladně seznámí s podmínkami jejího fungování. "Klíčové pro nás bude, nakolik lze zařízení začlenit do obranného systému NATO," řekl. Zelení se podle něj rozhodnou také podle toho, jak se k záměru americké vlády postaví evropští spojenci České republiky.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za Stranu zelených) umístění radarové základny v ČR podpořil. "Je to velký přínos pro naši bezpečnost," soudí o americké žádosti. Jeho stanovisko podle Bursíka není v rozporu s politikou zelených. "Nehledejte rozpor tam, kde není. Karel Schwarzenberg je ministrem za naši stranu a své pozice koordinujeme," řekl.
Šéfka poslanců Strany zelených Kateřina Jacques řekla, že by zelení zřejmě chtěli referendum v případě, že by umístění radaru bylo součástí spolupráce v rámci NATO. Referendu by podle ní ale měla předcházet důkladná informační kampaň, která by lidem vysvětlila, co umístění základny znamená. Zelení podle ní sice nejsou pro to, aby radarové zařízení fungovalo jen na základě dvoustranné dohody mezi USA a ČR, pokud by tomu tak ale bylo, měl by podle ní rozhodnout parlament.
