Dotazy čtenářů se z technnických důvodů zobrazují s různou časovou prodlevou.
Online rozhovor
Panu biskupovi Malému: Myslíte si, že vztah katolické církve k homosexuálům zaznamenal nějaký vývoj k jejich bližšímu pochopení a myslíte si, že někdy vůbec může dojít k celkovému přijetí těchto občanů do katolické círve bez jakýchkoli předsudků a s tolerancí jejich odlišnosti? Jaký je Váš osobní názor na "problém" homosexuál - katolík. Děkuji za odpověď a hezký den!Zibi
Oficiální církevní dokumenty v posledních letech jasně prohlašují, že hosexuální orientace jako taková není hříchem, a že je třeba citlivé péče v církvi o tyto jedince. Jakékoliv předsudky jsou špatné. Je třeba tyto jedince plně integrovat do života farních společenství.
Dobrý den,
jak vnímáte s odstupem 17 let heslo roku 1989 "Nejsme jako oni"? Nemělo se z dnešního pohledu vůči KSČ a jejím exponentům postupovat jinak? Jaký byl tehdejší názor katolického disentu na vyrovnání se s komunistickou minulostí československé společnosti?
Je pravdou, že velkorysost nového státního vedení byla vnímána komunisty jako slabost. Daleko závažnější vidím fakt, že mnozí, kteří odhodili oportunisticky stranickou legitimaci hned po listopadu 1989 vstoupili do ekonomické oblasti a nadělali mnohé škody, které výrazně zpomalily ekonomický vývoj.
Dobrý den pane biskupe.
V dnešní době se v církvi stále více prosazuje snaha o ekumenismus. Zajímalo by mě, jaký na to máte vy svůj osobní názor a případně jestli byste nám mohl sdělit nějakou svoji pozitivní a negativní zkušenost s ním. Zajímá mě především váš názor na reformační církve. Děkuji a přeji příjemný den.
Mám mnoho přátel v reformačních církvích s nimiž mohu otevřeně mluvit i o diskutabilních teologických otázkách. Jsem občas zván k pohostinskému kázání ve sborech a modlitebnách. Rád tato pozvání přijímám. Některé přežívající předsudky mají příčinu v nedostatečné vzájemné informovanosti.
Uplynulo už 17-náct let od sametové revoluce.Mnohé se změnilo k lepšímu a některé věci přece jenom se nezměnily.Nevadí mi komunisté,protože nelze ignorovat stranu,která má podporu jedné šestiny občanů,to by nebylo demokratické.Vadí mi především korupce,kriminalita,politické soupeření vedené neseriozně( např.zveřejnění Kubiceho zprávy a pod.).
Tenkráte jsme křičeli:" Nejsme jako oni",pravdou je,že to vždy neplatí.Současné soupeření politických stran,to jenom potvrzuje.V demokracii bychom měli respektovat všechny voliče,a nedělit je na ty horší a na ty lepší(např.výrok prezidenta po červnových volbách:"Ta jedna stovka nemá stejnou hodnotu,jako ta druhá").Přece i takové jednání jsme v minulosti odsuzovali.
Pokud se komunistická strana oficiálně a důsledně nedistancuje od napáchaných škod před listopadem 89, nelze ji pokládat navzdory voličské podpoře za demokratickou stranu.
Pane biskupe,
jak hodnotíte působení KSČM na současné politické scéně v ČR? Čekal jste na konci roku 1989, že by se komunisté mohli opět stát jednou z významných parlamentních stran? A na závěr bych se chtěl zeptat, zda křesťanské principy a ideály mají podle Vás v postmoderní společnosti své místo, a zda mohou být pro většinu lidí atraktivní.
Děkuji a přeji mnoho dobrého
Vít Procházka, Horažďovice
Je smutnou skutečností, že část našich spoluobčanů si myslí, že systém před listopadem 1989 byl lepší.
Křesťanské zásady vycházející z evangelia, tj. ústa k jednotlivci, rovnost všech, pokora, vděčnost za život a ústa k němu jako takovému, odpovědnost vůči stvoření a jiné jsou trvale platné a jsem přesvědčen, že mohou oslovovat a být přijímány i dnes.
Vážený pane biskupe! Prosím Vás o Váš názor, zda katolická církev ,,nebojuje" málo a razantněji o navrácení majetku. Je škoda když vidím zničené kostely a církev jenom ktčí rameny,protože nemá na jejich obnovu peníze. Rovněž by mě zajímal Váš názor, zda velký ateismus českého národa, nemá za následek to, že se vykrádají a ničí sakrální památky.Něco podobného by třeba v sousedním Bavorsku či Sasku nebylo myslitelné.
Nerad vidím, že církev je v očích veřejnosti vnímána jako instituce, která pouze usiluje o restituce. Její život a působení je mnohem košatější. Neblahý stav mnoha kostelů jako kulturních památek je vizitkou nízké kultivovanosti a lhostejnosti prostředí, ve kterém se kostely nacházejí. S tím souvisí i vykrádání kostelů.
Je v pořádku, že se katolická církev plete do politiky tím, respektive konkrétní farnost, že na svých webových stránkách zveřejňuje petice zaměřené proti socdem. Omlouvám se, že nejsem konkrétnější, ale narazil jsem na tento jev náhodně při vyhlédávání literatury k jiné záležitosti. A protože se mi to moc nelíbilo, tak jsem si to zapamatoval.
Takže čtěte mojí otázku takto: Bylo by v pořádku, kdyby katolická církev na svých stránkách zveřejńovala petice proti socdem?
Je třeba rozlišovat mezi oficiálními stanovisky církve a názory jednotlivých kněží a věřících. Případná kritika se musí týkat konkrétních problémů a neměla by být ideologická. Křesťané mají právo jako občané tohoto státu shromažďovat petice jako ostatní. Jinou otázkou je, zda kritika je věcná a vhodná.
Pane biskupe, jak vidíte budoucnost katolické církve nejen ve světě, ale i u nás doma ? Půjde podle vás církev cestou přizpůsobování se současné sekulární společnosti (v duchu II. vatikánského koncilu) nebo bude pokračovat v dosavadní tradicionalistické linii ? Děkuji za odpovědi.
Podněty II. vatikánského koncilu nebyly bohužel dosud převedeny do života naší církve. Koncil rozhodně nezamýšlel podporovat sekularizaci a učinit z církve pouze humanistickou organizaci. Proto je třeba usilovat o vtělení koncilních podnětů do konkrétní podoby působení a života církve. Přál bych si, aby v tomto směřování církev pokračovala.
Pane biskupe,
pamatuji si setkání s teologem Josefem Zvěřinou v roce 1989, byl to velký zážitek ale proč o tom píšu. Na dotaz o vracení církevního majetku tehdy řekl zhruba toto: Co bychom s tím dělali? Církvi sluší chudoba. A teď mám pocit že majetkové poměry restituce atd atd jsou pro katolickou církev v Čechách ústředním tématem. Co si o tom myslíte? Děkuji
Rozhodně restituce nejsou ústředním tématem církve, ale pouze součástí jejích požadavků: tj. např. ratifikace smlouvy s Vatikánem, revize zákona o církvích, vyřešení financování církevního školství, asignační daň a jiné. Její těžiště je v nabídce evangelia a charitativní činnosti.
Pane biskupe,
dovolte dotazy prozatím dva:
A/ proč jsou opakovaně v liturgii přednášeny prosby o kněžská a "duchovní" povolání, zatímco necelibátní adepti jsou ipso facto segregováni? "Dej, Pane, dej, ale to co chceme MY, jinak si svůj dar raději nech...".
Pozn.: prosím neargumentujte tzv.celibátní výroky NZ , tyto by falsifikovali nejen prax 1. milénia na Západě, nýbrž i současnou na Východě.
B/ proč není markatní nasazení duchovních, nota bene asi nepočetných - viz bod A/ - v problémových, např. rozvedených rodinách, v sociálně debilním prostředí (ghetta) a pod.? Je to exkluzivní doména laiků? Pakliže ano, proč je vyhrazeno až na výjimky udílení svátostí právě duchovním? Z Tradice? Jest-li tomu tak, ať tedy je aplikují oni místo tereziánského úředníčení.
Post scriptum: v tom případě patrně nikoho nenapadne zpochybňovat adequatní mater. zázemí církve.
Přeji Vám zdar v další práci.
Je třeba více při liturgických modlitbách pamatovat na potřeby laiků. I k manželství je třeba dispozice a ono je rovněž povoláním, za než je dobré se modlit. Máte pravdu, že větší nasazení ve vztahu k rozvedeným rodinám a různým problémovým prostředím by mělo být přirozenou součástí v působení farních společenství.
Vážený pane biskupe. Jako křesťanka jsem byla za minulého režimu značně diskriminovanmá (neumožnění studia na vysoké škole se zdůvodněním, že "lidé jako Vy, nepotřebují vysokoškolské vzdělání", i když jsem ho měla předepsané pracovním zařazením,při zastupování vedoucích pracovníků mi nikdy nebylo projeveno uznání či dokonce finanční odměna atp.atp.). Ale věděla jsem kdo jsem a kam patřím. Nastolením svobody a liberalizmu po roce 1989 se kontury jaksi zamlžily. ČR se stala jedním z nejatejistějších států světa. Morálka, etika, slušné a solidní jednání se vytratilo, největší roli hrají tvrdé lokty a bezskrupolozní jednání. Se svou praxí poměrně fundované ekonomky neprorazím, protože jsem pro řadu věcí "nepoužitelná", nechci podepisovat něco, za čím si nemohu stát. A tak mohu říci, že jsem za svobody, na kterou jsem se velice těšila méně svobodná, než za totality. Tam jsem totiž věděla kam patřím a přijímala jsem svůj úděl s pokorou.Nyní mi pokora dost často chybí. Vím, že bez Boží vůle mi nevypadne ani vlas z hlavy" a proto i současnost přenechávám našemu Pánu, protože jí žít neumím.
Děkuji za Vaši opravdovost a čestnost. Přeji Vám, abyste vydržela. Má to svůj veliký význam, i když výsledky nejsou na první pohled vidět.
Dobrý den, očekával jste po "sametové revoluci" větší vliv víry a církve na dění ve společnosti a tudíž i na politiku? Nejste nyní současným stavem tak trochu zklamán?
Zklamán nejsem a veliká očekávání po roce 1989 jsem neměl. Naše společnost narušená 40-ti letým marasmem komuistické vlády vstoupila do nové doby nemocná. Léčba bude vyžadovat alespoň dvě generace.
Pane biskupe, co může učinit církev dnes, když mládež nemá nikde příklad víry z aspektu moderní etiky? Například dříve byly kláštery vysvobozením pro lidi, kteří nenacházeli klid duše (ztotožnění se s hodnotami většiny) v tehdejší společnosti a kdyby nešli do kláštera zřejmě by skončili sebevraždou nebo by spáchali nějaký extrémní čin jako vraždu nebo cosi, co bychom dnes nazvali terorismus. Neumím si představit nabídku kláštera pro dnešní mládež.
Církev nabízí různé nabídky pro mládež v centrech, která fungují v každé diecézi. Existují i spirituality v různých hnutích, které alespoň z části mohou pokrýt poptávku po duchovním zakotvení. Rozvíjí se i pastorace pro vysokoškoláky. Klášter dnes opravdu není asi tou nejatraktivnější nabídkou.
Pane Malý, když vidíte
- morální stav této společnosti ( korupce, stav kultury, etika mladé generace )
- statut průměrného zaměstnance(postoj v trvalém předklonu se strachem o práci, o ztrátu bytu a často se základními existenčními starostmi),
- chování "elit společnosti", tak málo se lišící od chování bývalé stranické vrchnosti, naopak v mnoha aspektech ho mnohonásobně převyšující( párty na Vítkově byla marginálním , ale velmi exemplárním příkladem způsobu myšlení těchto " nových Rusů" )
a mohl bych pokračovat ve výčtu dalších "úspěchů" (Kožený, topné oleje , drogoví dealeři ve středu Prahy)
A nyní dotaz :
Pane Malý, Vás bylo slyšet v 80. letech, když jste kritizoval nadstandartní péči o stranické funkcionáře, která byle legrační ve srovnání s výhodami "vyvolených" dnes.
Bylo Vás slyšet ještě v roce 1990 a následně když šlo o církevní majetek.
Dnes Vás slyšet není.
Je to tím , že se Vám tento stav líbí, nebo snad pro samé zvracení ze současného stavu, již nejste schopen mluvit ?
Zdaleka nejsem spokojen se vším, co se děje okolo mě a snažím svými omezenými možnostmi poukazovat i na negativní stránky života naší společnosti. Ale na druhé straně nevidím černobíle a vnímám i četná pozitiva.
V čem se liší představitele nového režimu od předchozích stranických tajemníků?
Proč u nás korupce dosahuje tak obrovitých rozměrů, je to tím, že se před vládnoucími otevřely nové obzory a kterých se bolševickým kádrům ani nesnilo.
Zásadní rozdíl je v tom, že dnes se na tyto bezesporu nagativní jevy může veřejně poukázat bez obavy, že kritik bude za to trestně postižen. Vůbec tím nepopírám, že korupce u nás dosahuje velkých rozměrů.
Dobrý den,
jako katolík si kladu někdy otázku, proč současné vedení ŘK církve se navenek tak málo vyjadřuje, proč neprovádí moderní mediální politiku. Křesťané si tu cestičku k informacím a postojům církve vždycky najdou, ale ti ostatní se dozvídají o církvi jen to, co přináší náš polobulvární tisk (včetně Lidových novin), tedy senzace, majetkové otázky (navíc překrouceně) apod. Tento stav církvi ubližuje, přičemž kdyby se občané tohoto státu dozvídali o postojích biskupů k různým celospolečenským tématům a událostem, mohlo by to reputaci církve posílit. Zatím to vypadá tak, že ŘK církev je "ležící a spící."
Je pravdou, že nedovedeme dostatečně v médiích prezentovat mnoho pozitivního, co se v církvi děje a co církev pro druhé koná. Máme dosud málo mediálně schopných a pohotově reagujících lidí.
Mám dotaz: shlédl jsem dokument o "Listopadu 89" v ČT a zaráží mě, proč jste i podruhé šli do toho s Čalfou. Myslím, že je to tím, že původně studentskou revoluci si přivlastnily další a další skupiny - např. herci (jen na okraj herci, kteří hráli v prorežimních filmech a TV). Tím se vše rozplizlo. Kdyby revoluci dodělali studenti byla by mnohem radikálnější a národ by se vypořádal s komunisty. Bylo by jasno, jako je tomu v okolních státech, kde komunisty vyhnali.
Stále jsem přesvědčen, že přes včechny chyby a jistou naivitu směr, který udala v listopadových dnech 1989 skupina okolo Václava Havla byl správný a nosný. O jednání s panem Čalfou nemohu vydat žádné svědectví, protože velmi záhy po listopadovém týdnu jsem ze známých důvodů opustil OF a od té chvíle jsem se nezúčastnil žádných jednání.
Pochvalen, muzete rict, jestli chodite k volbam a koho volite? dIKY
K volbám chodím. Snažím se volit důvěryhodné jednotlivce.
Hezké dopoledne. Rád bych se zeptal, jak vidíte ze soukromého pohledu nynější politickou situaci... By byste pro předčasné volby, a kdy? Myslíte, že by v ČR mohla ještě někdy vzniknout nová - křesťansky orientovaná strana? Díky za odpověď
Je ostudou, že zodpovědní představitelé politických stran se nejsou schopni po tolika měsících dohodnout. Stydím se za jejich ješitnost a neschopnost ke kompromisu. V současnosti nevidím podmínky pro vznik solidní křesťansky orientované politické strany.
Přeji krásný den. Jaký je váš názor na Registrované partnerství a jeho roli ve společnosti?
Jak jsem mnohokrát zdůraznil, je třeba k homosexuálně orientovaným jedincům přistupovat citlivě. Zužovat vztah vůči nim na otázku registrovaného partnerství se mi nezdá nosné. Nesouhlasím s tím, aby registrované partnerství bylo zasazeno do rámce rodinného práva a postaveno na roveň uzavřeného manželství.
Zdravím Vás, chtěl jsem se zeptat, co si myslíte o vnímání křesťanství v naší zemi. E.g. v nedávném průzkumu vnímání různých povolání skončil kněz až na posledním místě. Nebo když člověk čte i jinak seriózní média, často tam narazí na nějakou větičku o zaostalé či jinak neschopné církvi. Je mi jasné, že to je hodně o vnímání okolím, proto - co se s tím dá dělat?
Důvodem k těmto postojům je především nedostatečná informovanost o životě církve i poslání kněží. Jak už jsem uvedl v předcházející odpovědi i na straně církve je nedostatečná schopnost prezentovat její život a působení v celé šíři.
Pane biskupe,
děkuji za Vaše stanovisko, avšak mám silný dojem, že nepostihuje smysl původního dotazu v 08:56.
Omnia sceleribus et vitiis plena sunt.
Vaše otázka je příliš široká, než abych nani mohl odpovědět stručně.
Děkuji všem tazatelům za dotazy a rád zase někdy se s nimi při tomto způsobu komunikace setkám. Přeji sobě i všem, abychom se dovedli těšit ze všeho dobrého, co se v naší společnosti děje.
