Severokorejci se v Česku loni několikrát snažili koupit speciální stroje využitelné i k jadernému zbrojení. Jejich plány zmařila Bezpečnostní informační služba. "Kontrarozvědka v uplynulém roce zastavila tři exporty, které měly směřovat do Severní Koreje. Konkrétně to byly speciální obráběcí stroje, jejich části a náhradní díly," řekl mluvčí BIS Jan Šubrt.


Podle odborníků se Severokorejci zajímají o speciální stroje, protože sice umějí vyrobit jadernou zbraň, ale jen velkou. KLDR ale nedokáže zhotovit malou pumu a nosič, kterým by ji dopravila daleko za své hranice, uvedla ČT.
"Předpokládá se, že nemá (KLDR) k dispozici technologie, které by jí umožnily mít vhodný nosič," řekla ČT začátkem září předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Právě speciální zařízení, o které měla KLDR zájem, by jí v tom mohlo pomoci.


"Ta zařízení byla využitelná ve zbrojním průmyslu jak pro výrobu konvenčních, tak i zbraní hromadného ničení a také jejich nosičů," řekl ČT Šubrt. BIS si je jistá, že obchody, které překazila, souvisely s jaderným vyzbrojováním KLDR. Svědčí o tom i to, že když se první dodávka směřovaná do země nezdařila, snažili se Severokorejci úřady zmást a vyvézt obráběcí stroje přes třetí země, uvedla ČT.


"Běžně u nás, například v letecké výrobě, se používají stroje a softwary, které jsou velice obtížně dostupné," řekl ČT znalec v oboru strojírenství Vladimír Šefrna. Pro vývoz podobných strojů takzvaného dvojího využití platí od roku 2003 přísná bezpečnostní opatření.


Od severokorejské jaderné zkoušky z 9. září je praxe ještě přísnější. "Já bych zmínil především rezoluci Rady bezpečnosti OSN z letošního října, která výslovně zakazuje vývoz výrobků dvojího užití do KLDR," řekl ČT mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.


KLDR 9. října uskutečnila svou první zkoušku atomové bomby. Test vyvolal v celém světě rozhořčené a odmítavé reakce. Rada bezpečnosti OSN poté na zemi uvalila hospodářské sankce. KLDR minulý týden překvapivě souhlasila s návratem k šestistrannému dialogu, který rok bojkotovala údajně kvůli americkým finančním sankcím. Podle agentur je to první náznak uvolnění napětí po říjnovém jaderném testu. Žádné datum pro obnovení rozhovorů však zatím stanoveno nebylo.


Američtí a jihokorejští představitelé tento týden zdůraznili, že pro zachování jednoty mezinárodního společenství je třeba plně a efektivně uplatňovat sankce RB OSN. "Obě strany jsou toho názoru, že severokorejský jaderný test je vážnou hrozbou pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově, v severovýchodní Asii i mimo ni," uvedly Soul a Washington ve společném komuniké.