Cepl: Prezident má při výběru premiéra naprostou volnost

Prezident Václav Klaus má podle ústavního znalce Vojtěcha Cepla při výběru premiéra naprostou volnost, a to i po neúspěchu v prvním pokusu. "Nesouhlasím s tím, že je tam nějaké vázané pořadí vítěz první strany, předseda druhé strany. Mimochodem, kdyby to tak bylo za první republiky, tak by byl premiérem v 30. letech (sudetoněmecký politik Konrad) Henlein," uvedl Cepl v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Sudetoněmecká strana v roce 1935 zvítězila v tehdejším Československu ve volbách, předsedou vlády se ale tehdy stal agrárník Jan Malypetr.

Prezident Klaus se podle svého tajemníka Ladislava Jakla chystá v příštích dnech oslovit občanské demokraty, aby ze svých řad vybrali osobnost, kterou by pověřil sestavováním vlády. V létě tento úkol svěřil předsedovi ODS Mirkovi Topolánkovi, ten pro svoji menšinovou vládu však nezískal důvěru, kabinet proto podal demisi. Po Topolánkově neúspěchu si druhý pokus o sestavení vlády nárokuje šéf druhé nejsilnější strany - předseda ČSSD Jiří Paroubek.

"Ústava je postavena na určitých tradicích, prezident má naprostou volnost jmenovat kohokoli," řekl k otázce, která hýbe politickou scénou, Cepl. Česko podle něj ztratilo od červnových voleb, které skončily patem mezi levicí a pravicí, hodně času. Proto by tento ústavní právník připustil zkrácení volebního období sněmovny. Období u moci je podle něj totiž možné zkracovat, nesmí se ale nikdy prodlužovat. Složitý proces rozpouštění sněmovny považuje Cepl za jednu z chyb ústavy.

Cepl by proto pět měsíců po volbách podle svých slov "se skřípěním zubů" přistoupil na návrh zelených, aby byla sněmovna rozpuštěna po souhlasu tří pětin poslanců. Iniciativu Strany zelených, která by upravila dosavadní senátní návrh změny ústavního zákona, dnes představil předseda Martin Bursík. Návrh by byl podle Cepla vlastně nepřímým dodatkem ústavy.

Aby se volební pat z letošního června, kdy levice a pravice získaly po stovce mandátů, neopakoval, navrhují některé strany zmenšit počet poslanců o jednoho na 199, tak aby byl lichý. "Když už bychom se vydali po této stezce ústavního inženýrství, řešení musí být zásadní. V této situaci vstupuje v mnoha zemích do situace Senát, mluví se o překlenovací době Senátu," uvedl Cepl. Posílit roli Senátu pro takové okamžiky by bylo správné i podle politologa Tomáše Lebedy. Po víkendovém vítězství ODS, která získala většinu v horní komoře, to bude ale podle něj složité prosadit.