Česká republika podle poradce ministerstva průmyslu a obchodu Jiřího Hanzlíka plní úkoly a opatření k Jaderné elektrárně Temelín, které vyplývají z melkského procesu. Hanzlíček to novinářům sdělil na základě závěrů šestiletého zkoumání výzkumných ústavů koordinovaných vládní komisí. Země podle něj plní jak své závazky v oblasti jaderné bezpečnosti, tak i v otázkách vlivu na životní prostředí. S Hanzlíčkovým tvrzením ale nesouhlasí odpůrci Temelína, podle nichž se dosud nepodařilo dořešit některé důležité otázky bezpečnosti.
"Nevidím proto důvody pro protesty rakouských aktivistů a jejich hraniční blokády," uvedl handlíček, který kromě funkce ministerského poradce působí také ve vládní komisi pro posuzování vlivu elektrárny na okolní prostředí.
Takzvaný proces z Melku se zabýval vztahy Česka a Rakouska v oblasti bezpečnosti a ekologické zátěže způsobené elektrárnou. Obě strany koncem roku 2001 uzavřely dohodu, v níž se Česko zavázalo k prověření bezpečnosti elektrárny, průběžnému poskytování informací o provozu a umožnění monitoringu okolí elektrárny druhé straně. Rakousko oplátkou přestalo blokovat uzavření kapitoly energetika v rámci přístupových rozhovorů s Evropskou Unií a slíbilo zabránit dalším blokádám hranic.
Proti Hanzlíčkovu tvrzení se postavili odpůrci Temelína, podle nichž se dosud nezdařilo vyřešit napříkl kvalifikaci bezpečnostních ventilů a souběžného vedení potrubí ostré páry a napájecí vody. "Potvrdila to i nedávná návštěva rakouské expertní komise, podle které k žádným důležitým bezpečnostním vylepšením oproti loňsku nedošlo," uvedla Monika Machová-Wittingerová z Jihočeských matek.
Vliv elektrárny na životní prostředí je již od doby jejího uvedení do provozu v centru pozornosti vědců z několika výzkumných ústavů a univerzit. Odborníci v okolí Temelína monitorují podnebí, povrchové i podzemní vody, půdu či působení Temelína na zemědělskou produkci. Závěry svých výzkumů prezentovali ve čtvrtek v Českých Budějovicích. Podle vědců z nich vyplývá, že chod elektrárny tyto oblasti nikterak negativně neovlivňuje. Podle Jaroslava Kotulána z Masarykovy univerzity se nijak neprojevil ani případný škodlivý vliv na zdraví obyvatel v okolí elektrárny.
"Jednalo se ovšem zatím o období, kdy mohly působit pouze vlivy psychické. Případné vlivy ionizujícího záření by se mohly projevit teprve v budoucnosti," uvedl. Monitoring vítají i zástupci jihočeských ekologických iniciativ, na optimistické závěry je však podle nich příliš brzo. Některé negativní trendy, jako ovlivnění podnebí, či zvýšený výskyt nádorových onemocnění je podle nich možné hodnotit až v horizontu desítek let.
