Systém americké protiraketové obrany podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) neřeší rizika, která byla vyhodnocena jako hlavní do roku 2025.
Je proto otázka, zda je jeho budování efektivní, řekl v úterní debatě Diskusního fóra Osma věnované otázce případného vybudování americké protiraketové základny na českém území.
Studie, kterou nechal vypracovat vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, podle něho jako nejvážnější rizika uvádí terorismus, zhroucené státy a nezvládnutou imigraci, epidemie a organizovaný zločin.
Spojené státy vynakládají obrovské prostředky na zbrojení, ale uvedená rizika jsou nevojenské povahy, uvedl Zaorálek.
Podle něho není ani jasné, proti komu je systém namířen a jaké by měla mít případná základna na českém území parametry. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar ale řekl, že česká strana již parametry zařízení zná, v létě podklady dostala.
Ministerstvo k tomu připravuje materiál, který bude veřejný. Zahraniční výbor sněmovny o tom bude jednat v listopadu. Česká strana podle něho už ví, kolik vojáků a expertů by zařízení obsluhovalo, jaký typ raket by v něm byl umístěn a jaké by kvůli radaru existovaly bezletové zóny.
Američané tvrdí, že systém by měl být schopen zachytit omezený počet raket odpálených z problematických zemí, za něž považují zejména Írán a Severní Koreu. Pojar řekl, že například střela z Íránu by dokázala zasáhnout Prahu za 15 minut, Londýn za 18 a USA za 30 minut. Protiraketový systém ale není podle něho namířen proti Rusku, protože jeho jaderný arzenál by nedokázal ohrozit.
Evropa by podle něho měla mít systémy obrany proti raketám, a nejen proti balistickým, ale i proti střelám s plochou dráhou letu. Bez americké účasti to však není možné technologicky ani materiálně zabezpečit.
Premiér Mirek Topolánek v neděli řekl, že základna vybavená střelami proti balistickým raketám v České republice pravděpodobně nebude. Pokud v zemi nějaké zařízení vznikne, bude to podle něho radarová základna.
Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nesouhlasí s vybudováním základny více než tři pětiny lidí. Opačný názor má zhruba čtvrtina oslovených.
Více než tři čtvrtiny respondentů soudí, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu. Zákon o něm navrhla KSČM, která je hlavním odpůrcem základny. Proti je i ČSSD, lidovci váhají. Americkou základnu, která by byla mimo působnost NATO, odmítají zelení. Naopak ODS ji podporuje.
Vojenští experti USA už kvůli základně navštívili Polsko a Česko. V ČR si prohlédli tři bývalé vojenské újezdy, které by pro umístění základen připadaly v úvahu. Základna by se měla skládat z radarové a raketové části. Není vyloučeno, že jedna část může být v Česku a druhá v Polsku.
