Zaorálek: Protiraketová obrana USA neřeší hlavní rizika

Systém americké protiraketové obrany podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) neřeší rizika, která byla vyhodnocena jako hlavní do roku 2025.

Je proto otázka, zda je jeho budování efektivní, řekl v úterní debatě Diskusního fóra Osma věnované otázce případného vybudování americké protiraketové základny na českém území.

Studie, kterou nechal vypracovat vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana, podle něho jako nejvážnější rizika uvádí terorismus, zhroucené státy a nezvládnutou imigraci, epidemie a organizovaný zločin.

Spojené státy vynakládají obrovské prostředky na zbrojení, ale uvedená rizika jsou nevojenské povahy, uvedl Zaorálek.

Podle něho není ani jasné, proti komu je systém namířen a jaké by měla mít případná základna na českém území parametry. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar ale řekl, že česká strana již parametry zařízení zná, v létě podklady dostala.

Ministerstvo k tomu připravuje materiál, který bude veřejný. Zahraniční výbor sněmovny o tom bude jednat v listopadu. Česká strana podle něho už ví, kolik vojáků a expertů by zařízení obsluhovalo, jaký typ raket by v něm byl umístěn a jaké by kvůli radaru existovaly bezletové zóny.

Američané tvrdí, že systém by měl být schopen zachytit omezený počet raket odpálených z problematických zemí, za něž považují zejména Írán a Severní Koreu. Pojar řekl, že například střela z Íránu by dokázala zasáhnout Prahu za 15 minut, Londýn za 18 a USA za 30 minut. Protiraketový systém ale není podle něho namířen proti Rusku, protože jeho jaderný arzenál by nedokázal ohrozit.

Evropa by podle něho měla mít systémy obrany proti raketám, a nejen proti balistickým, ale i proti střelám s plochou dráhou letu. Bez americké účasti to však není možné technologicky ani materiálně zabezpečit.

Premiér Mirek Topolánek v neděli řekl, že základna vybavená střelami proti balistickým raketám v České republice pravděpodobně nebude. Pokud v zemi nějaké zařízení vznikne, bude to podle něho radarová základna.

Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nesouhlasí s vybudováním základny více než tři pětiny lidí. Opačný názor má zhruba čtvrtina oslovených.

Více než tři čtvrtiny respondentů soudí, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu. Zákon o něm navrhla KSČM, která je hlavním odpůrcem základny. Proti je i ČSSD, lidovci váhají. Americkou základnu, která by byla mimo působnost NATO, odmítají zelení. Naopak ODS ji podporuje.

Vojenští experti USA už kvůli základně navštívili Polsko a Česko. V ČR si prohlédli tři bývalé vojenské újezdy, které by pro umístění základen připadaly v úvahu. Základna by se měla skládat z radarové a raketové části. Není vyloučeno, že jedna část může být v Česku a druhá v Polsku.